Kolo roku je moudré a laskavé. Ví velmi dobře, co příroda potřebuje, a proto je každá jeho část nesmírně důležitá. Žádná nesmí chybět, jinak by to nebylo to pravé, něco by scházelo. Příroda by byla vyčerpaná, unavená, suchá, tvrdá, nevyživená, nemohla by zkrátka dobře fungovat. Tak je to i s člověkem, jsme součástí cyklu roku, obzvlášť my ženy....
Denního světla v těchto dnech kvapem ubývá, a to znamená mimo jiné i to, že se blíží Vánoce. Možná už se na ně těšíš, ale zároveň tě trochu děsí, co všechno bys měla do té doby ještě stihnout. Tvůj seznam úkolů se rozrůstá každým dnem a ty cítíš tíhu, která na tebe dopadá jako velké hromady sněhu. Úklid, výzdoba, napéct cukroví, sehnat...
Máš miminko, které se chce neustále kojit a skoro nestíháš dojít si ani na záchod, natož nějaký úklid? Děláš si starosti, jak zvládneš Vánoce? Jak se vlastně dají stihnout všechny přípravy kolem vánoc a domácnosti, když máš miminko pořád u prsa? Obzvlášť pokud je to tvé první miminko, může ti připadat tento úkol nerealizovatelný, pokud nepovoláš celý zástup pomocníků...
Konec roku mnoho žen vnímá jako období velkých povinností, kdy je třeba uklízet, péct, vařit, připravovat, shánět, starat se s ještě větší intenzitou než během roku. Máš i ty dlouhý seznam povinností, které chceš do konce roku stihnout? Soupis věcí, které musíš koupit nebo zařídit, aby bylo vše krásné a tví blízcí byli spokojení? Určitě se všichni chceme mít...
Taky máš tendenci udělat si vždy všechno sama? Máš pocit, že když to dělá někdo jiný je to většinou špatně, něco chybí, není to tak krásné, přesné, nechutná to, jak by mělo, není to včas, na správném místě, v přijatelném množství a podobně? I když je toho hodně a ty od rána do večera pobíháš, sháníš, připravuješ, vaříš, uklízíš a nemáš chvíli...
Je tady podzim, kdy se zase všichni více stahujeme domů, do svých pokojíčků, do svých pelíšků, do sebe. Do tepla rodinného krbu. Večery i odpoledne trávíme více doma a tak bývá více nepořádku, sní se doma více jídla, rozloží množství věcí apod. Taky máš tendenci si pak toho na sebe nakládat příliš? Chceš, aby bylo čisto, útulno, krásně a voňavě, ale jak jsou...
Je to možné i pro tebe? Povídání s Veronikou Hurdovou ti dá naději, že ano a přesvědčí tě o tom, že psaní a vydávání knih je tvůrčí cesta, která nemusí být od začátku dokonalá, ale je tvoje a důležité je se rozhodnout a jít po ní. „Mám pocit, že když píšu, tak mé myšlenky plynou stejně rychle, jak píšu. Jde to ze mě....
Zní to možná jako naprostá samozřejmost. “Miluji se? Ano, určitě, rozhodně, o tom není pochyb.” Ale jak se ta láska vlastně projevuje? Opravdu si věnuješ pozornost, přijímáš se v laskavosti a opravdovosti? Opravdu se miluješ? I kdyby tě nikdo jiný na světě nemiloval, byla bys spokojená a nasycená ze své lásky? Na tuto otázku asi každý odpoví: “Ano.” Když se nad...
Jak by se ti líbilo, kdybys měla krásně pružné svaly pánevního dna, tvá yoni by byla nejen při milování daleko citlivější, přirozeně vlhká, a ty by ses cítila spokojená, napojená na svou kreativitu a sexualitu, na zdroj životní síly? A co kdybych ti řekla, že k tomu všemu ti může pomoct jedno malé vajíčko? Přesněji yoni vajíčko, vyrobené z drahého kamene. Pomůže...
Být mámou je obrovská škola osobního rozvoje. Naše děti ti dennodenně nastavují zrcadlo a nutí tě sestupovat do hlubin tvého nitra, i tam, kde se sama bojíš vstoupit, i tam kde jsi vše nepříjemné a nežádoucí zamkla ve snaze to nevidět a necítit. Tvé dítě to všechno otevře, postupně vytahuje na světlo a dává ti příležitost se s tím znovu konfrontovat a leccos si v sobě...
Alchymie ženy