Proč se mi tohle pořád děje? Proč mě tato situace znovu tak zasáhla? Já to snad přitahuji! Proč to ve mně vzbuzuje tak silné reakce? Taky ses někdy takhle sama sebe ptala v momentech, kdy se tě okolí pomilionté nějakou průpovídkou nebo otázkou citlivě dotklo na velmi bolavém místě? Nebo když se ti s důvěrou půjčená kniha opět...
Nevhodně nastavené nebo úplně chybějící hranice hodně souvisí se sebehodnotou. Můžeš se sama sebe zeptat: „Je pro mě důležité, jak se cítím? Stavím svou vlastní spokojenost na první místo, nebo mi víc záleží na ostatních? Žiju v přesvědčení, že je mou povinností všem vyhovět?“ Téma hranic se dotýká většiny z nás – namísto toho, abychom byly vedené naslouchat sobě,...
To zásadní asi je, vyrobit si ho sama. Nespoléhat při tom na nikoho dalšího nebo vnější okolnosti, rozhodnout se, že tvé štěstí je tvou zodpovědností. S tím vědomím pak můžeš jít dělat ty drobné a vytrvalé kroky ke změně. 1) Doslova vlastníma rukama Zdá se to obyčejné a pro mnohé je možná těžko uvěřitelné, že by mělo takovou moc,...
Mnohé ženy sdílejí, že se opakovaně dostávají do situací, kdy lidé chtějí jejich službu zdarma. Dát užitečnou radu, konzultaci, komentář, povzbuzení, terapii, výrobek jen tak, klidně i bez poděkování, zdarma, automaticky. Chtějí přijít na setkání, zatančit si, něco si půjčit a předpokládají, že to nic nestojí. Přihlašují se na poslední chvíli na kurzy, nebo bez omluvy nepřijdou. Zruší smluvenou schůzku i po...
Vnitřní dítě je tím archetypem, který nese nejrůznější otisky zážitků z našeho dětství a dospívání (včetně prenatálního období). Jsou tam krásné zážitky, ale i ty, kdy jsme se subjektivně cítily odmítnuté a zůstalo to v nás jako citlivá bolístka dodnes. Když se pak těchto bolístek dotkneme v náročných situacích, například s partnerem nebo dětmi, začneme automaticky reagovat z pozice svého vnitřního dítěte, které je...
Co kdybys nyní zahodila pochybnosti, které o sobě máš, které si třeba neseš už dlouho, a uviděla samu sebe jako královnu. Královnu svých emocí, svého těla, myšlenek, svých vztahů i prostředí, ve kterém žiješ. Tohle je tvé království, sem patříš, tady je tvé místo. Jak se o to všechno, a hlavně o sebe, můžeš ještě lépe starat? Nabízím ti 3 snadné a ihned...
Je to těžké. Musím bojovat. Nezvládám to. Ničí mě to. Nesnáším to. Je to hrozné. Jsi hrozný… Slyšíš toto slova kolem sebe často? Plynou i z tvých úst? Většinou vyplynou nějak automaticky, naskočí a jsou venku. Možná si to ani neuvědomíme. Ale kdybychom se hlouběji zamysleli nad jejich významem, možná bychom je zastavili. Opravdu musíš bojovat? Opravdu...
Pokud jsi prožila dětský věk i dospívání obklopená všudypřítomnou láskou a bezpodmínečným přijetím, jsi nejspíš ztělesněnou láskou a tento článek ti asi nepřinese nic nového. Většina žen (i mužů) se však v životě setkala s nejméně jednou situací, kdy se cítila nepřijatá, nemilovaná, odmítnutá, zraněná. Za každé takové zranění může vždy nedostatek lásky. To pak spouští množství emocí, které nechceme cítit...
Co v tobě tahle věta vyvolává? Uklidňuje tě? Je pro tebe samozřejmou, nebo tě lehce zašimrá na zádech a vyskočí myšlenka: “To ne, musím si věci zasloužit. Musím se snažit. “ Nebo dokonce: “Musím se moc snažit. Nic není zadarmo. Nic se neděje samo.” Většině lidem naskočí právě tyto nebo ještě další podobné věty. Přesvědčení, jež jsme slýchali...
Měkkost v těle, mysli, mluvě, v srdci, v duši, v celém životě. Každá máme nějaké své téma proměny, rozvoje, transformace. Ale některá témata jsou společná všem, celé společnosti, nebo všem ženám. Žena je měkkost, jemnost, ladnost, křehkost, šťavnatost, divokost. Ovšem když se porozhlédneme kolem sebe, velmi často můžeme vidět tvrdost, přísnost, tuhost, odpojení. Všímáme si jich u ostatních samozřejmě především...
Alchymie ženy