Články autora
V dnešní uspěchané době je návrat do těla jedním z nejdůležitějších kroků, které může žena udělat pro sebe. Skrze vědomé zastavení, dotek a jednoduché rituály se znovu spojujeme s tím, co je pravdivé a živé. V tomto článku ti ukážu první krůček k rovnováze – ten, který můžeš udělat hned dnes.
„Vstup do prostoru, kde se sny žijí. Tady. Teď. Spolu.“ Možná tě Bali volá už dlouho. A možná jsi ještě přesně nevěděla proč. Až ho zažiješ na vlastní kůži, pochopíš. Nejde totiž jen o nádhernou krajinu, vůni květin a vlny oceánu. Bali je bránou. Do verze tebe, která si dovoluje víc. Která v sobě cítí jasné ANO. Ano životu, svým darům i hloubce...
„Před 4 lety mi přišla do života smrt. Zemřel mi manžel a to byl bod rozpadu všeho. Život se mi začal přeskládávat. A začala jsem se na sebe dívat jinýma očima…“ Maruška Chválová je průvodkyní ženskými kruhy, meditacemi, lesní myslí a také učitelka angličtiny. Je autorkou knihy Honý a já, příběh lásky. A je ženou, která i přes náročné životní zkoušky věří v lásku,...
Hrudník je místem, kde se v těle potkává dech, pohyb a emoce. Je to náš vnitřní prostor svobody – nebo také vnitřní brnění, pokud ho nevědomky zavíráme. Co všechno se skrývá za staženým hrudníkem? A jak ho znovu otevřít, aby se ti lépe dýchalo, lépe žilo a cítila ses volnější?
Tvoříš, máš krásný cíl a chtěla by ses posunout dál, jenže tě něco vždycky zastaví a řekne ti: „Ne ne, ještě není ten pravý čas…; ještě se naučíš toto a vypiluješ toto, koupíš lepší štětce či tablet…“ Prostě tvá práce ještě NENÍ DOST DOBRÁ. Jednoduše tě vždycky něco zastaví? Něco, co možná malilinko vypadá jako ty sama. Proč sabotujme náš vlastní vzlet, když přece tak moc chceme vystřelit vzhůru? Podívejme se na 3 důvody, proč se bojíme sdílet.
To je životní motto Zuzky Šmidrkalové, koučky a průvodkyně, která vede ženské kruhy, provází meditacemi a podporuje ženy na cestě vnitřní proměny. V projektu Hlava jako klíč pomáhá ženám otevřít mysl, překonat strachy a vystoupit z role oběti. Zuzka o sobě říká, že je introvert. Kdyby jí někdo před lety řekl, že bude vést ženské kruhy, odpověděla by, že nikdy. A přesto je...
Článek pro vás napsala Jarka Divišová, účastnice ročního zážitkového členství Evoluce poslání. Jarka je mámou dvou dcer (aktuálně 8 a 12 let) a je tady za tu, která by se pro ty dvě malé rozdala. A taky za tu, které naštěstí brzy došla důležitá rovnice: „Když nemám, tak bohužel nedám.“ Zároveň je certifikovanou lektorkou v Česku zatím méně známé, ale převratné...
Často to začíná nenápadně. Zjistíme, že už jsme zase několik dní v klidu nejedly. Že pořád na něco reagujeme. Že nemáme prostor ani na tiché nadechnutí, natož na otázku, co vlastně potřebujeme. Starost o děti, povinnosti, pracovní tempo, očekávání okolí – a někde mezi tím vším jsme ztratily sebe samé. Pak ale přijde moment, kdy nás něco v nitru zavolá. A my si...
Říká se tomu „zdroje“. Jsou to prameny, ze kterých se můžeme napít, když máme žízeň po klidu, podpoře, útěše, jistotě a radosti. Jsou tady pořád. Jenom se někdy mohou pro nás stát neviditelnými. Naučit se vidět své zdroje je jako najít v lese studánku, o které jsi ani netušila, že tam celou dobu je. Jakmile ji objevíš, budeš už vždycky vědět, že máš odkud brát.
„Vendy, Marti, víkend pro mámy a dcery byl krásný, moc jsme si víkend užily, dozvěděly se spoustu nových věcí a měly prostor být tu jedna pro druhou. Moc rády bychom jely znovu. Nemáte nějaké pokračování?“ Taková slova často slýcháme v závěrečném nedělním kruhu. A právě díky nim jsme věděly, že tento prostor potřebuje dál růst. Víkendy pro mámy a dcery...
Alchymie ženy