Proč může být právě umění přijímat to nejtěžší na mindsetu hojnosti

Tady je pár důvodů, proč právě přijímání může být to nejtěžší při nastavení mysli na hojnost.

1) Přijímání zpochybňuje naši vlastní hodnotu.

Mnoho lidí má v sobě hluboce zakořeněná tato přesvědčení:
– „Musím si to zasloužit.“
– „Musím si to odpracovat.“
– „Když je to snadné, není to v pořádku.“

2) Přijmout znamená otevřít se a otevřenost je zranitelná

Znamená to přiznat si touhy. Přiznat si, že chci víc. A to není ve společnosti, která oslavuje skromnost, jednoduchost a střídmost, úplně snadné.

3) Přijímání vyžaduje důvěru

Musím důvěřovat, že:
– Peníze mohou přicházet lehce.
– Svět je pro mě bezpečné místo.
– Jsem podporovaná.
– Když něco přijmu, nemusím to hned vracet.

A právě tahle důvěra bývá narušená mnoha zkušenostmi z dětství, kolektivními programy, generačními traumaty nebo minulým náboženským nastavením.

4) Přijímání je pasivní jen na oko

Ve skutečnosti přijímat znamená držet si kapacitu – být schopná udržet větší množství energie, radosti, možností, peněz… Bez toho, že to hned rozmělňím, rozdám nebo snížím.

To chce zralost a vnitřní stabilitu. Nervový systém, který unese hojnost.

A když pak přijdou peníze s lehkostí – třeba skrze dar, nečekanou příležitost, nebo jako odměna za něco, co nás bavilo – nastoupí stud, vina, sebesabotáž nebo rychlé „vrácení“ hojnosti zpět (např. impulzivním utrácením, odmítnutím zakázky, zrušením spolupráce atd.).

Přijímání je o odvaze. Mnohdy větší, než konání. Protože činění nás vede do výkonu. Ale přijetí nás vede do odevzdání.

Kontemplace, které ti pomohou otevřít si portál hojnosti ještě víc:

1. Co se ve mně děje, když mi někdo nabízí peníze, dar nebo podporu?
Pozoruj tělo, mysl a emoce.
– Opravdu to dokážu přijmout, nebo to chci hned „nějak vrátit“?

2. Jaké věty jsem v dětství slýchávala o přijímání peněz a darů?
(Např. „Nepotřebujeme nic.“ „To se nehodí.“ „Dary zavazují.“)
– Které z nich ve mně dodnes žijí, i když už mi neslouží?

3. Věřím, že je bezpečné a v pořádku přijímat víc, než dávám?
– Co se ve mně děje, když si tohle řeknu nahlas?
– Dokážu být v roli přijímající bez viny a studu?

4. Můžu si dovolit být viděna ve své hojnosti?
– Co by se změnilo, kdybych plně přijala peníze, úspěch, lehkost i radost a ostatní to viděli?

5. Kde ještě zadržuji proud hojnosti, protože se bojím, že bych toho „nezvládla víc“?
– Co bych potřebovala ve svém těle, poli či životě uzemnit nebo posílit, abych mohla opravdu přijímat?