Když ráno vstaneš, otevřeš skříň a přemýšlíš, co si na sebe oblékneš, co tě napadá? Podle čeho se oblékáš? Jasně, podle ročního období a aktuálního počasí. Podle toho, kam dnes půjdeš a co budeš dělat. A pak? Co je tím hlavním klíčem, podle kterého se rozhoduješ? Záleží ti, jak tě ohodnotí lidé, které potkáš? Nebo je pro tebe podstatnější, jak...
To je asi nejčastější otázka, kterou si ženy kladou a na kterou není vždy snadné odpovědět. Možná si na ni nedokážeš odpovědět ani ty. Nebo tu odpověď stále hledáš. Ale existují lidé, kteří to třeba tuší a mohou ti trochu pomoci. A pak je někdo, kdo to ví bezpečně. To jsi TY! Teď jsi možná začala být smutná, protože...
Možná máš pocit, že neumíš nic mimořádného, že jsi jen obyčejná žena, co se stará o svou rodinu, domácnost, chodí do práce, třeba do kanceláře, do školy, do obchodu a žije úplně běžný život. Že vlastně nic moc neumíš, jen běžné věci, že prostě v ničem nevynikáš. Ono je někdy náročné vidět v čem jsme dobré, protože většina z nás vyrůstala v prostředí, kde bylo...
Od dětství většina z nás slýchala, že se musíme dobře učit, být poslušné, mít věci v pořádku, dodržovat pravidla, mít dobré známky, prostě snažit se. Byly jsme nabádány k tomu, že musíme vystudovat, aby z nás něco bylo a našly jsme si dobrou práci. Ideálně takovou, ve které bychom zůstaly celý život, jak to většinou měly generace před námi. Nikdo...
Je to také tvůj vnitřní motor? Životní postoj? Vnitřní přesvědčení, že je třeba pořád něco dělat? Mít neustále uklizeno, navařeno, pořád někam spěchat, abychom toho stihly co nejvíce? Ty naučené programy, doma slýchané věty: “Bez práce nejsou koláče. Musíš zabrat. Když nemůžeš, přidej víc. Makej!” atd. Mám pocit, že nejčastější věta, kterou slýchám v dnešní době...
Někdy i v sebelásce máme tendence k hodnocení, co je dobré a co špatné. Co je pro mě přijatelné a co už ne. Ano, je to cesta směrem k sobě. Určitá rozpolcenost, teď se mám ráda, teď už ne. Jejda, to musím rychle změnit, jinak nebudu dost dobrá. Jinak mi ta sebeláska nepůjde, jinak se zaseknu na cestě a nezvládnu to. Možná...
Jako lidé se pořád hledáme, možná je to takový náš úděl. Jakási věčná nespokojenost, která člověka posouvá dále, aby se pořád vyvíjel a proměňoval, aby nezůstával na místě. Také se neustále přizpůsobuješ? Posloucháš, co říkají ostatní? Jsi tvárná, abys byla v kolektivu oblíbená, přijímaná, aby tě lidí měli rádi, vážili si tě, vzhlíželi k tobě? Abys nebyla sama. Snažíš...
Setkávání s lidmi je vlastně činností, které se věnujeme každý den, aniž o tom kolikrát víme, respektive si to uvědomujeme. Mnoho setkání se prostě děje, jiná plánujeme, na některá jít musíme, některá zrušíme. Na některá se těšíme dlouho dopředu, jiná se snažíme odložit, jak jen to jde. S každým člověkem, kterého potkáme vytváříme určitý vztah. Někdy je to vztah...
Rozhovor s Danou Hanzlikovou Vaškovou, absolventkou online kurzu Alchymie ženského podnikání o její cestě k online podnikání skrze její objevené poslání a ukázka nádherné tvorby, kterou již od roku 2010 dělá.Tvůj projekt se začal realizovat až v průběhu kurzu Alchymie ženského podnikání? Můžeš nám jej představit a stručně sdílet, jaká byla tvá cesta k němu?Moje tvorba teď stojí opřena o tři základní pilíře....
Možná se ti to zdá jako banální téma, které se sebeláskou zase tak nesouvisí, ale věř mi, souvisí. Je důležité, čím naše tělo vyživujeme, jak se o něj staráme, co do něj vkládáme. Jak o něj pečujeme po všech stránkách. Samozřejmě, že každému chutná něco jiného, má jiné zvyklosti. Je však skvělé a tělu velmi prospěšné, když je naše jídlo...
Alchymie ženy
Lucie Harnošová