Ach….kdybych tak věděla to, co vím teď, už dříve…. Zaplavuje tě někdy v rodičovství pocit viny? Znám to a toto vidění světa mě postupně tříští na kusy. A pak se dočtu, že pocit viny je jen moje nedůvěra v to, že jsem dělala a dělám v každý okamžik to nejlepší, co mohu a umím. Může na tom něco být? Cítím, že ano, je to tu zase, ta moje sebe-důvěra. Dochází mi to, rodičovství je jako vyšší level přijetí SEBE, převzetí zodpovědnosti za svůj život, za každý můj krok. Vítejte ve škole sebelásky na druhém stupni!
Živote, děkuji! Jsi skvělý! Neustále nás vedeš k vědomé celistvosti, spojení všech našich částí na všech úrovních našeho bytí. Miluji tě. Omlouvám se ti. Prosím, odpusť mi. Děkuji.
A pak mě napadá: Dá se tahle integrace vůbec zmáknout za jeden život? Může to vypadat jako pěkná fuška! O odněkud z mlhy vychází obraz, že DÁ, že ono už je to vlastně všechno HOTOVÉ, teď, teď i TEĎ. Není potřeba být jiná, stačí se do té své dokonalosti uvolnit a otevřít. Vše už tu je!
Cože? A jak se tedy UVOLNIT a OTEVŘÍT? Uvolňuje nás cvičení (jóga, qi gong,..), vegetariánská strava, dechové praxe, práce pro druhé, relaxace, spánek, pobyt v přírodě, dávání a přijímání, odpuštění, ukončování, sdílení, zpěv, smích, dotahování věcí do konce, kreativita, autenticita, sebevyjádření, převzetí zodpovědnosti, rozvíjení soucitu, bdělé snění, vědomá všímavost, meditace, modlitba, rozvíjení ctností, úcty k životu, vděčnosti a laskavosti,… Tak na co čekáme!?
Je skvělé, když nám jde být uvolněná a otevřená v naší každodennosti a usínáme s pocitem vděčnosti za krásný den. A je úplně v pořádku, když to tak momentálně nevidíme a necítíme, protože právě za tyto okamžiky můžeme být vděčné. Právě tyto okamžiky nepohody, mají největší potenciál odemknout něco v našem nitru a posunout nás blíže k přijetí sebe sama. Jen to v tu chvíli vidět a nenechat se pohltit, co říkáte? Pak je dobré vědět, že nejsme a nemusíme na to být samy!
„Skvěle k uvolnění poslouží společné lidské tvoření a sdílení např. kruh, víkendový retreat s jógou, ženami, tancem, sebepoznávacími technikami, v krásné přírodě. Zkrátka prostor, kde se snoubí výše zmíněné uvolňovací „finty“ a naše uvolnění a otevření pozvedne naše vibrace pěkně do výšky.“
I milování obsahuje hodně uvolňovacích praxí v jednom, ale nehodí se pro každý vztah :-).
Jedním takovým speciálním vztahem je vztah mezi maminkou a dcerou.
Chceme-li se více otevřít a uvolnit v našem vztahu s dcerou, jsou krásné každodenní drobnosti. Někdy jsme však unavené, vše se zdá zamotanější a cesta nejasná, a tak vás zvu k použití bezpečné zkratky. I naše dcery můžeme pozvat k spolubytí do prostoru mámo-dcerovského kruhu. Takový magický kruh a prostor otvíráme na našich víkendových pobytech pro mámy a dcery.
Kromě rituálu menarché – oslavy vstupu do ženství (nabízíme pro dívky, které již mají menstruaci), společného tvoření, sdílení, tance, jógy, dechu, zpěvu, vege stravy, přírody, vědomé všímavosti…. si ženy odvážejí i vyživení své ženské esence, ubezpečení se, že jsou v pořádku tady a teď, otevírají se a uvolňují se do své jedinečnosti a stejně tak rozkvétají i jejich dcery a jejich vzájemný vztah.
Pokud by vás právě tento uvolňovací tip zlákal, vše potřebné a více informací najdete zde.
Je nádherné být u toho.
Děkuji, že mohu a těším se na vás všechny, které se k nám přidáte.
Ať už si vyberete jakoukoli praxi, pojďme krůček po krůčku k přijetí sebe. Nechme se vést touhou, která nás spojuje s hlasem naší duše a naslouchejme našemu tělu, které nám nikdy nelže. Nechť se vše děje v souladu se zájmem nejvyššího dobra pro všechny bytostí.
S láskou,
Martina Kykalová,
FB: Mámy a dcery