Láskyplné vztahy a setkávání

Setkávání s lidmi je vlastně činností, které se věnujeme každý den, aniž o tom kolikrát víme, respektive si to uvědomujeme. Mnoho setkání se prostě děje, jiná plánujeme, na některá jít musíme, některá zrušíme. Na některá se těšíme dlouho dopředu, jiná se snažíme odložit, jak jen to jde. 

S každým člověkem, kterého potkáme vytváříme určitý vztah. Někdy je to vztah pouze formální, někdy přátelský, někdy trvalejší, někdy dočasný, někdy je to interakce jen pro daný okamžik. Ale každý člověk, každé setkání nás nějak ovlivňuje. Něco v nás zanechává, pocit, někdy myšlenku, dojem, pouto, ad. S lidmi se nejen potkáváme, ale také protkáváme, aniž tomu vždy věnujeme pozornost. 

Osobně vnímáme, že žádné setkání není náhodné, není jen tak. Vždy nám do života něco přináší. Má význam. Není třeba hodnotit, zda pozitivní nebo negativní, prostě má význam. Pokud ho ale vidíme, nebo chceme vidět. Necháváme se obohatit, přijímáme dar setkání a jsme otevření dávání a přijímání.

Často se stává, že nám setkání s člověkem zamlží nějaká nepříjemná situace, dramatické okolnosti, emoce, naše zaneprázdnění jinými činnostmi a podobně. Ale pokud budeme vnímaví i v této situaci, v setkáních s lidmi, najdeme mnoho příležitostí, jak být v životě bohatší. 

Nikoho nepotkáváme jen tak, náhodou, abychom kolem sebe jen prošli, ovšem ne moc často tohoto setkání využijeme, nebo ho ve svém poli vnímáme. Každý člověk má význam, je podstatný právě tady a právě nyní. My jen třeba nevidíme souvislosti.

Občas se stane, že se necháme unést negativními zážitky nebo emocemi a na setkání chceme raději rychle zapomenout, či nám po něm zůstanou nepříjemné pocity. Zkusme setkání zase tolik nehodnotit a více vnímat člověka, kterého potkáme. Kým je, co nám do života přináší za zprávu. Podívejme se mu do očí, nadechněme jeho vůni, věnujme mu svou pozornost. 

Důležité také je, co do setkání vnášíme my sami – je nám nepříjemné, chceme ho rychle ukončit, spěcháme, tak raději nemáme zájem, nebo se umíme zastavit, usmát se a věnovat mu pozornost? Pohlížet na člověka s láskou a vděčností, že jsme ho potkali. Jasně občas to není snadné, a není nezbytné se přemáhat. Stačí se alespoň zastavit a věnovat chvíli pozornost.

Jaké máš kolem sebe vztahy? 

Na začátku každého vztahu bylo vlastně setkání. Pokud se ze setkání vyvinul vztah, bylo to setkání asi příjemné, zajímavé, obohacující, jak se říká “potkalo se to”. Já jsem zjistila, že od chvíle, kdy jsem začala věnovat pozornost lidem, které potkávám, ať už cíleně nebo “náhodně”, se mé vztahy velmi proměnily a vlastně stále proměňují.

Chodí mi do života více lidí – jistě, že jich není více, ale tím, že jim věnuji více pozornosti a skoro žádného člověka jen tak neminu, tak jich více zůstává v mém vědomí. A díky tomu, že jim věnuji pozornost, mám šanci vidět to, na první pohled nezachytitelné, tu esenci člověka, která každé setkání dělá hlubším. Díky tomu jsem najednou zjistila, že mám tolik přátel, o kterých jsem ani nesnila, že je budu mít. Tolik úžasných žen a mužů, kteří jsou pro mě obrovským bohatstvím.

Také na těch vztazích tolik nelpím. Přijímám, že se p(r)otkáváme v pravý čas a pak se třeba zase nějakou dobu nevidíme. Někdy i delší dobu, nemusíme se vidět už nikdy, ale vůbec to nevadí. Vím, že jsem s těmi lidmi propojena. Že jsme společně utkali a tkáme nádhernou síť vztahů, lásky, sounáležitosti a sesterství. U mě jsou to hlavně ženy, těch přece jen potkávám více. 

Tolik jsme si toho předaly a předáváme, nezáleží na tom, jak často se potkáváme. Není třeba si volat při každé příležitosti. Ale mít se v srdci. To je obrovský dar, veliké požehnání, které stačí přijmout. Nic to nestojí. Jen umět více otevřít oči a srdce pro lidi kolem sebe a umožnit jim nahlédnout do krajiny své duše.

Také zjišťuji, že těch vztahů nejen přibylo, ale také se velmi proměnily. Že si dnes už dovolím někoho odmítnout, netrávit čas s každým, když vím, jak náročné to pro mě je. Nesetkávám se s lidmi, protože z nějakého důvodu musím, ale protože chci. Už nikam nejdu, jen protože bych měla, ale protože sama chci a mám pak otevřené srdce pro setkání. Nemusím už stát někde bokem a nečekám, až je konec. Vždy jsem přítomná a vnímavá, protože vím, že jsem tady přišla ze svého rozhodnutí. 

Vidím, že i lidé kolem mě jsou více vnímaví, laskavější, usměvavější, radostnější, protože i já jsem v tu chvíli taková. Tím společně otevíráme prostor pro laskavé a radostné setkání. Jistě nemusí to tak vždy dopadnout, to je také v pořádku. Ale to počáteční nastavení je prostě důležité. A proměňuje nejen setkávání, ale i vztahy.

Protože vztahy jsou obrovským darem, který potřebuje péči, pozornost, laskavost a hlavně upřímnost. 

Přední mentorka žen zaměřená na ženskou sexualitu, sebelásku a seberozvoj. Studuje koučování na Institutu integrované sexuality v Americe. Založila projekt Alchymie ženy, kde během tří let prošlo kurzy již přes 35 tisíc žen. Napsala knihu Deník mámy a dcery a sama má dvě dospívající dcerky. Se svým manželem oslaví již 20 výročí od svatby a je jí velkou podporou nejen na podnikatelské cestě. Pořádá workshopy, konference, retreaty v zahraničí a online kongresy i kurzy, které pomáhají otvírat oči a milovat život.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.