Rituál menarche return pohledem účastnice

Velký kruh žen sdílejících své příběhy, oslavujících ženství a podporujících se navzájem. Už jsi někdy byla na menarché return rituálu? Ne? Možná jsi o tom nikdy neslyšela, anebo tě nenapadlo, že by to mohlo být pro tebe zajímavé. Možná už dlouho zvažuješ, že by ses podobné akce také mohla zúčastnit, ale dosud jsi se nerozhodla. Ať tak či tak, chci ti o jednom takovém rituálu virtuálně povyprávět. Konal se na Rusavě, uprostřed divoké přírody, a já jsem tam byla také. A byl to ten druh zážitků, na které se nezapomíná.

Byl to víkendový pobyt, a už v pátek po příjezdu na místo bylo jasné, že to bude stát za to. Malebná chata uprostřed Hostýnských vrchů, obrostlá květenou a obklopená přírodou. Ve společenské místnosti připravený oltář s výkladovými kartami, drahými kameny, svíčkami, vonnými esencemi, koshi zvonkohrou, mušlemi… U večerního kruhu jsme se tu poprvé všechny sešly, 35 žen z různých koutů Česka, ale i ze zahraničí. Každá si s sebou přivezla svůj vlastní jedinečný příběh, příběh hledání a nalézání, osobního růstu a touhy po naplněném a radostném životě. Když jsem poslouchala, co sem každou z žen přivedlo, napadlo mě, že jedno mají společné – tvoří svůj život aktivně a všechno, co by je mohlo brzdit na další životní cestě, chtějí tady odložit. Kdo by si myslel, že tu jde o holčičí fňukání, rychle jej vyvedu z omylu. Tyhle ženy jsou silné ve své jemnosti, odvážné ve svých zraněních a mají můj obdiv.

Sobotní ráno nás přivítalo zpěvem ptáků a bučením krav, kromě toho ale nebylo slyšet nic. Mlčky, jen za zvuků šamanského bubnu jsme sešly na louku pod chatou a spojily se se zemí ve společné meditaci. Před námi byl nabitý den. Dopoledne jsme se hravou formou dostaly do hlubokého sdílení různých témat souvisejících s menstruací, sexualitou a ženstvím. Díky tomu jsme se více poznaly navzájem a všechna společenská tabu spadla jako těžká divadelní opona. Stály jsme tu jen my, takové, jaké jsme. Následovalo ještě hlubší propojení u sdílení a prožitku. Po obědě jsme se převlékly do bílých šatů a ve skupinkách si šly zažít dětskou energii a bezstarostnost.

Rituál menarché je totiž přechodovým rituálem, ve kterém se dívka, která začala menstruovat, symbolicky loučí s dětstvím a vstupuje do další etapy života, už jako žena, a tento přerod prostřednictvím rituálu oslavuje.

V našem případě to byl rituál menarché zpětně, takže jsme si na holčičky hrály, užily jsme si zaplétání copánků, válení sudů z kopce, hru „na babu“, na schovávanou nebo třeba pletení věnečků ze sedmikrásek. Vyprávěly jsme si příběhy o svých nejoblíbenějších dětských hračkách, a bylo v nich spousta barbín, mončičáků a plyšáků, dětských hrdinů naší generace. Odpoledne jsme si užily vzájemné hýčkání a odpočinek při masáži, a zjistily, jak léčivou moc má vědomý dotek. Příjemně opečované a uctěné jsme se pak převlékly do červených šatů a symbolicky tak završily přechod z dívek v ženy. Završením celého dne byl oslavný rituál, jehož součástí byl špalír žen, šamanský buben, svíčky, podmanivá hudba, okvětní plátky růží a ohromně mocná a spojující ženská energie. Pro mě to byl nesmírně silný zážitek, a těžko se popisuje, to je potřeba zažít! Rozhodnutí zanechat za sebou vše nepotřebné, co nám už neslouží, a otevřít se nové kvalitě svého života, bez strachů, pochybností o sobě nebo hlubokého smutku, si žádá velkolepou chvíli, slzy dojetí i radosti, a to všechno tu bylo. K tomu navíc na konci špalíru čekající náruč Lucky a dalších průvodkyň jakožto stvrzení našeho záměru.

Na neděli už jsem nic dalšího do hloubky jdoucího neočekávala, tím víc mě překvapil dopolední závěrečný rituál v lese. Obraz žen v dlouhých sukních stojících kolem symbolického lůna mi zůstane v mysli dlouho.

Přechodový rituál k menarché zpětně pro mě byl unikátní, transformační prožitek, odjížděla jsem nasycená dojmy, omámená báječným lidským porozuměním a zklidněním, kterého se nám všem tady dostalo. Když jsem se na posledním sdílení před odjezdem rozhlížela po tvářích všech ostatních žen, ta změna byla patrná na první pohled – sice unavené, ale spokojené a zářící, úplně jiné, než jak sem před dvěma dny přijely. Pro mnohé z nich to byl úplně první ženský kruh nebo rituál, a tak si odvezly navíc ještě i zcela nové zkušenosti. Vznikla tu i nová přátelství, snad i do budoucna posilující a vzájemně inspirativní. Za sebe mohu říct, že celý pobyt předčil má očekávání.

A pokud jsi unavená z běžného denního ruchu a chybí ti klid a ticho, tak si tu také přijdeš na své. Představ si, že si po výborné a lehké večeři sejdeš po schůdkách ven, sedneš si na lavičku na verandě, kolem zpívají ptáci, šumí listí stromů, kvákají žáby, a v nádheře před tebou se rýsuje daleký kopec a nad ním na tmavomodré obloze září srpek měsíce. Víš, že jsi tu správně. Tohle je bezčasí, takhle chutná plynutí.

Iveta Kantová

Přední mentorka žen zaměřená na ženskou sexualitu, sebelásku a seberozvoj. Studuje koučování na Institutu integrované sexuality v Americe. Založila projekt Alchymie ženy, kde během tří let prošlo kurzy již přes 35 tisíc žen. Napsala knihu Deník mámy a dcery a sama má dvě dospívající dcerky. Se svým manželem oslaví již 20 výročí od svatby a je jí velkou podporou nejen na podnikatelské cestě. Pořádá workshopy, konference, retreaty v zahraničí a online kongresy i kurzy, které pomáhají otvírat oči a milovat život.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.