Sebeláska – brr, to se nesmí!

Co tě jako první napadne, když se řekne sebeláska? Ale upřímně? Jaký je ten pocit? Co ti projede tělem? Je to příjemné? Je to pocit naplnění, lehkosti, souladu? Nebo nic, neutrál? Řekneš si, to se mě netýká, to není mé téma? 

Jenže ono je to velmi často naše téma, i když je tam ten neutrál. Často se pod neutrálem nebo apatií skrývá nějaký nesoulad, možná zapomenutý nebo odložený. Nejčastěji se však většině lidí a žen především při vyslovení slova SEBELÁSKA vyplaví na povrch nějaký nepříjemný pocit – brr, to ne, to nesmím, to bych byla sobecká, zaměřená na sebe, egoistická, zlá ad. (Sama si doplň, co ti naskočilo.) Jsem tady přece především proto, abych pomáhala druhým, myslela na druhé, pečovala o druhé, milovala ty druhé, udělala, co je třeba, pomohla, … Teď volala máma a potřebuje vyslechnout, odpoledne potřebuje pomoct s taškami z nákupu, kamarádka má krizi v manželství a potřebuje si popovídat, sestra potřebuje pohlídat děti, a už to jede. Ale ano, není nic špatného na tom, že někomu pomůžeme, ale není velmi často právě na náš úkor? Najdeme si v tom pomáhání, vyslechnutí, podpoře ostatním i čas pro sebe? 

Vyslechneš sebe, pomůžeš si, operuješ se, najdeš si čas na odpočinek, na malou radost pro sebe, aspoň chvilku každý den? Na chvíli si sedni a zamysli se na tím, co jsi dnes pro sebe udělala? Kolik času sis věnovala? Ale opravdu jen sobě? Ne přemýšlení, co kdo potřebuje, nebo co všechno musíš dneska stihnout. Ne jen ty rutinní činnosti, že ses umyla, učesala, oblékla… i když i ty mohou být krásným časem pro sebe.

Pokud je ovšem děláme vědomě, s plnou pozorností na to, co opravdu v tu chvíli děláme a děláme to tak, aby nám to přinášelo radost. Jemně si při česání namasírujeme hlavu, pochválíme se u zrcadla, jak krásně vypadáme, jak nám to sluší, jakou máme radost, oblečeme si něco, v čem se cítíme nádherně, sebejistě a lehce. I to může být čas věnovaný sobě. Ale ne, když si na sebe něco navlečeme, koukneme do zrcadla, zamračíme se a vzdychneme, jak divně vypadáme a mávneme rukou, že s tím stejně není možné nic udělat. To laskavý čas k sobě není.

Rozhodně nejsme sobecké, když jsme k sobě laskavé, ohleduplné, posloucháme své pocity a potřeby a naplňujeme je. Opravdu vždy je možné si pro sebe najít čas, i kdyby to mělo být jen 10 vědomých minut. 

Až uvidíš, jak po nich rozkveteš, jak dobře se budeš cítit, nejspíš ti dojde, že jich chceš víc a víc. Že tímto časem, čas neztrácíš, ale naopak získáváš a jak moc hodnotný čas to je. S o to větší radostí a lehkostí pak budeš dělat svou práci a třeba i pomáhat ostatním, pokud je to to, co tě naplňuje a dělá ti radost.

Čím více času si věnuješ, tím intenzivněji zjistíš, kdo vlastně jsi, co potřebuješ a co ti v životě dělá radost a přináší uspokojení. Z laskavého naplněného srdce se láska ostatním rozdává lehčeji, bez výčitek a nejen to, ona se i násobě vrací. 

Protože lidé kolem pocítí, jak máš ráda, jak jsi k sobě laskavá a sami se budou ve tvé přítomnosti cítit lépe a radostněji. Třeba je i inspiruješ k tomu, aby i oni přepsali ten starý nefunkční, ale tak hluboce zakořeněný vzorec, že se my ženy musíme obětovat, že jsme taky především pro ty ostatní – pro naše rodiče, naše děti, naše muže, naše přátele atd. A pro nás, i kdybychom chtěly, ten čas už stejně nezbývá.

Dej svůj čas i sobě a najednou zjistíš, že máš násobě více času pro vše, co v životě potřebuješ. Protože čas se neměří minutami, ale hodnotou a radostí, kterou u čehokoli, co děláme prožíváme.

Znáš to, když je nám někde dobře, máme pocit, že to rychle uteklo a přitom uplynulo jen pár minut a my se cítíme naplněné, syté. A naopak, když se někde přemáháme, drtíme něco přes zuby, tak se čas neskutečně vleče. I když jsme v té situaci strávili pár minut, máme pocit, jakoby uplynul rok. Jsme unavené jako bychom sklidily metrák uhlí a večer padneme do postele a kolikrát se cítíme špatně ještě několik následujících dní.

Takže je to opravdu jednoduché. Sebe-láska je nádherný a jednoduchý nástroj, který, když sami sobě věnujeme pozornost, nabije nás energií. Je to klíč ke spokojenosti nikoli sobectví.

Je to nádhera. Pojďme, zkusme to – každý den 5 vědomých minut v laskavosti a pozornosti jen sobě. Uvidíš, že už po pár dnech se budeš cítit lépe a chtít více. A nejen chtít více, zjistíš, že ten čas máš, že si ho umíš vyhradit, že ten čas na tebe vlastně celou dobu čekal.

Přijmi mé pozvání na Kongres plný sebelásky, který je ONLINE a ZDARMA, ve dnech 14.-18. 9. 2022.

Lucie je přední česká mentorka žen, vizionářka, spisovatelka a úspěšná expertní podnikatelka zaměřující se na ženský seberozvoj. Založila projekt Alchymie ženy, kde během šesti let prošlo jejími kurzy a programy přes 100 000 žen. Skrze své online kurzy pomáhá ženám najít své poslání, rozjet ziskové online podnikání a probudit ženskou energii a sebelásku. "Jsem nadšená z toho, že pomáhám tisícům žen říkat svoji pravdu, stát ve své síle, plnit si svá přání, vytvářet život svých snů a žít ve svobodě."
  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Archivy