Efektivním plánováním k naplněnému životu

Která z nás by nechtěla být nabitou, energickou a šťavnatou ženou, která ví, co ji sytí, často si to dopřává a má dost času i na svého partnera? My ženy toho samy na sebe často nakládáme mnoho, a pod tíhou povinností a péče o děti pak cítíme vyhasínání, jak našeho vlastního zdroje energie, tak i toho vášnivého a jiskřivého plamínku v našem partnerství. Aby to to mohlo být jinak a my neodsouvaly chvíle intimity a společných zážitků s partnerem na dobu, kdy děti odrostou, nebo kdy to nějak „samo“ časově vyjde, je potřeba tomu jít naproti. Buď tvůrkyní svého života a efektivním plánováním využij čas na maximum.

Základním stavebním kamenem je i zde nastavení mysli. Když říkáme, že na něco nemáme čas, je to nefunkční nastavení mysli. Pojďme se na čas podívat raději tak, že ho tu pro nás je vždy dostatek, záleží, jak s ním naložíme a co si určíme jako prioritu. Místo „nemám na to čas“ tedy pojďme říci „není to moje priorita“, čímž se dostaneme z pasivní role do pozice tvůrčí, kdy čas je na všechno a je na nás, čím jej naplníme.

Když máme děti, je snadné a zpočátku i přirozené, dostat se do stavu, ve kterém jsou prvořadé právě ony. Ano, kojenci a hodně malé děti opravdu vyžadují velkou spoustu naší pozornosti a času. Kromě rodičů jsme ale pořád i partneři a také samostatné osobnosti, a to by pro nás mělo být stále na prvním místě, protože z hlediska partnerství je velmi nezdravé mít dlouhodobě na prvním místě děti a společné chvíle s partnerem neprožívat vůbec nebo velmi omezeně. A zařídit to lze vždy. Při malých dětech se naše chvíle partnerské intimity mohou počítat na minuty nebo desítky minut, často stačí jen být spolu a hladit se, dopřát si vzájemnou nerušenou pozornost a péči. U větších dětí lze vždy zajistit hlídání, ať už u prarodičů, tetiček, kamarádek, nebo spřátelených rodin, se kterými si vzájemně v případě potřeby děti pohlídáme. Další možností může být placená chůva.

Skvělým trikem, díky kterému můžete báječně využít čas pro všechny členy rodiny tak, jak to každý z nich potřebuje, je kroužek pro děti a rande pro rodiče. Zaveďte si s mužem pravidlo, že jakmile odvezete děti na kroužky, čas, který se vám tím nabídne, vyplníte vždy společně, ať už procházkou, intimní chvilkou nebo třeba posezením v kavárně. Tato pravidelnost způsobí, že se nejen budete těšit, až zase povezete děti na kroužek, ale ještě si tím zajistíte to, že na společný čas s partnerem opravdu dojde každý týden, bez jakékoliv organizace navíc.

Nenechejte nic náhodě, a plánujte si čas jen pro sebe s partnerem s neměnnou pravidelností. Může to být třeba tak, že každou neděli a středu večer máte vyhrazenou pro sebe a oba s tím počítáte. Nic dalšího si na ty večery neplánujete, a zároveň to nemusíte řešit pokaždé znovu, protože už je to prostě dané.  Je dobré mít vždy zorganizovaný určitý rámec, ze kterého vycházíme, a když pak dojde na spontánní aktivity navíc, je to už jen třešnička na dortu.  

Pokud je to možné, můžete doma stanovit určitou pravidelnost i v odvážení a vyzvedávání dětí ze školek a škol. Kupříkladu tak, že v pondělí a úterý to zajišťuje partner. Je to prospěšné i v tom, že každý z partnerů ví, kdy je tato povinnost na něm, a rozloží se rovnoměrně a předvídatelně na oba dva. Také se tím dá úspěšně nabourat mýtus, který v naší společnosti stále je, a sice, že péče o děti má být primárně záležitostí ženy.

Je na nás, abychom si hlídaly svůj hrníček s energií, a sledovaly, kde jsou v něm díry, kudy a čím nám energie odtéká pryč, a čím si ji naopak můžeme dodat. Krásnou metodou, jak zjistit, co nás dobíjí a čím si denně můžeme dodávat energii, je seznam. Můžeme mu říkat jídelní lístek energie, nebo třeba seznam věcí, které ti dělají dobře. Určitě si ho vytvoř a napiš do něj všechno, co tě napadne, třeba 50 věcí, aby se z toho dalo vybírat. Může tam být: zatančit si, dát si kafe, meditovat, zacvičit si. Seznam si pověs nebo polož na viditelné místo, a až budeš mít přes den chvilku pro sebe, stačí se na něj jen podívat a vybrat, co ti dodá energii právě dnes. Už jen to, že se zabýváš tím, co ti dělá radost a co tě sytí, velmi pomůže.

Stejně tak se můžeš zaměřit i na to, kde ti energie uniká, třeba to, že nosíš příliš těžkou kabelku, a podle toho se pak zařídit a uzpůsobit si to jinak.

Velmi důležitou organizační schopností je říkat si o pomoc. A nejlépe ještě dříve, než se dostaneš do fáze, že už opravdu nemůžeš. Předcházej tomu a třeba jednou za týden si s rodinou sedněte a naplánujte si, co se bude další týden vařit a co má kdo v plánu. Ušetří ti to mnoho energie.

Komunikovat naše potřeby je zásadní. Pokud máme v dosahu babičky, které nám mohou a chtějí pohlídat děti, je možné i v tom zavést pravidelnost, abychom si nemusely znovu a znovu říkat o pomoc, a zajistily si tak nějaký čas na vlastní aktivity, podnikání nebo čas s partnerem.

Dělej jen tolik věcí, aby ses v tom cítila dobře a dostatečně často si dodávej energii. Říkej si o pomoc a nezapomeň, že „nemám čas“ neexistuje.  

Více se dozvíš v tipech od Lenky Kolářové.