Jak zůstat v klidu i v bouřlivých časech

Máš také intenzivnější pocity nebezpečí, strach ze ztráty životních jistot, z války, pocity beznaděje, zahlcení vnějšími událostmi a přetlakem ve veřejném prostoru? Obavy, stres, nervozita z neustále se měnící reality života tě zasahuje? Možná se cítíš teď omezovaná v každodenním životě právě těmito všemi vlivy? Cítíš se odpojená sama od sebe, vztek či lítost se objevují s každou další nepříjemnou zprávou? Někdy se cítíš až paralyzovaná a doslova bezmocná? Jak si v náročných životních zkouškách můžeš pomoci sama? Nabízím ti zde několik tipů, které tě mohou navést na snazší zpracování různých těžkých situací, ať už globálního nebo osobního či rodinného charakteru.

Každá z nás si v sobě nese řadu bolístek, nezpracovaných negativních zážitků nebo zkušeností, mnohdy velmi traumatizujících a stále živých, i když zatlačených někde hluboko. To všechno se může zas a znovu ozývat, jakmile se objeví vnější spouštěč. Tím může být nyní například nelepšící se situace ve společnosti, pocit ohrožení a množství nepříjemných zpráv valících se ze všech stran. Jak to v sobě transformovat, tak, abychom se cítily lépe, více ukotvené, spokojené, klidnější? Jak samu sebe co nejlépe podpořit?

• Uznej své emoce. Je v pořádku, že v těžké situaci /a nejen v ní/ prožíváš škálu emocí a další emoční stopy to v tobě spouští. Samotné přijetí toho, že se to děje, ti pomůže. Přicházející emoci můžeš vědomě prožít, procítit a vnímat ji jako vlnu, která tebou prochází a zase brzy odplyne, není tu napořád. Nesnaž se je potlačit nebo na se na sebe zlobit. S laskavostí uznej vše, co se ti děje.

• Z dramatu odehrávajícího se v hlavě přesměruj svou pozornost ke smyslům. Všimni si kolem sebe něčeho, co se ti líbí, třeba květiny – můžeš si k ní přičichnout, dotknout se jí, vnímat její barvu a svěžest. Zkus se napít a procítit, jak ti nápoj teče do krku, jak tě po něm hladí, jak voní, jakou má teplotu. To vše tě ukotví v přítomném okamžiku. Pomůže i hudba, soustředění se na zvuky kolem nás, nebo vědomý dotek – pohlaď své paže dlaněmi, obejmi se, uvědom si, kde se tvé tělo dotýká země. Zapoj všechny své smysly. Báječně ti může pomoci procházka v přírodě.

• Prozkoumej, kde ve tvém těle sídlí bezpečí. Může být kdekoliv – na hrudi, v koleni, lůně, v chodidle, dlaních, i jinde v těle. I kdybys ho zrovna nikde v těle nenašla, můžeš si dát dlaně do oblasti srdce a věnovat pozornost tomuto místu. Zkus si dát pár nádechů a výdechů, spojit se se svým srdcem. Až ucítíš ostrůvek bezpečí, zkus ho vědomě rozprostřít do celého těla. Prociť si, jak se ti zvedá hrudník, když se nadechuješ a klesá, když vydechuješ. Jaké to je, být tady a teď?

• Pojď do akce – co nyní můžeš udělat? Co tě teď podpoří, co teď podpoří tvou rodinu? Může to být drobnost, třeba že uvaříš polévku, převlečeš peřiny, uděláš si dechové cvičení. Cokoliv, co ti vrátí pocit, že svou realitu máš ve svých rukách, že i když vnější okolnosti navozují pocit bezmoci, stále jsou tu oblasti a věci, které ovlivnit můžeš. Pocit zahlcení bezmocí nám bere v životě jistotu a cítíme se kvůli tomu pak vláčené událostmi. Je ale dobré si připomínat, že my jsme vždycky tvůrkyně, každý z nás je tvůrcem ve svém životě. A i kdybychom nemohli ovlivnit některé situace, vždy ovlivníme naši reakci na ni. A zároveň na případné vlny bezmoci právě akční kroky, kde vliv máme, mohou být skvělé.

• Z dlouhodobého hlediska ti pomůže pracovat se svými emocemi, budovat větší emoční stabilitu. Když pak přijdou různé náročné okolnosti, lépe je zvládneš. Už brzy dám na web nový kurz zdarma, který právě o emocích je.

• Komunikuj se svým vnitřním dítětem, které se nyní cítí bezmocné a potřebuje ukonejšit. Dovol si to dítě v sobě opečovat z pozice dospělého, který má pochopení a může mu dát najevo, že má situaci pod kontrolou a všechno je v pořádku. Pokud jsi dosud tuto svoji část neobjevila, právě teď je čas.

• Přijmi své stíny – různé aspekty sebe samé, které si se někde po cestě životem snažila oddělit, které si dosud nepřijala. Když se přijmeš ve své celistvosti, se svými světlými i temnými stránkami, projeví se to i ve vnější realitě, kterou žiješ. Což je samozřejmě práce na celý život. Ale z dlouhodobého hlediska vnitřní rovnováhy je toto téma nezbytné.

• Rozšiřuj svou kapacitu lásky a soucitu. Láska je prospěšná právě ve chvílích, kdy cítíš k někomu nenávist nebo potřebu najít viníka za to, co se ti děje. Ráda ti doporučím Atišovu meditaci srdce, která nabízí možnost transformace bolesti v lásku. Je ale mnoho dalších praxí, které lze používat. A vše začíná v sebelásce a sebepřijetí.
  Meditaci si se mnou můžeš projít ve skupině Kongres pro ženy /odkaz tady/.

• Důvěřuj životu. Pokud začleníš do svého života jistotu toho, že vše se děje ku prospěchu, vše plyne, jak má, pak vytvoříš pevný bod, který ti pomůže projít nelehkými situacemi s větším klidem a vnitřním pochopením. K tomu samozřejmě patří i přesvědčení a přijetí toho, že všechno je pomíjivé, že znakem života je jeho proměnlivost, a jeho součástí je smrt, transformace a neustálý přerod všeho živého.

• Drž si svou vizi. Přes všechno, co se děje, jak náročně to vypadá, jak náročné to je, stále jsi tvůrkyně ve svém životě. Vše, co potřebuješ, máš v sobě, dál tvoř svůj ráj na Zemi, a pokud tě něco vyvede z konceptu, vracej se znovu a znovu do té své linky a pokračuj. S tím souvisí i to, že když je pro tebe něco příliš zahlcující, nějaká situace nebo komunikace s nějakým člověkem nepříjemná a bolavá, že si z toho poodstoupíš. Můžeš se kdykoliv odpojit od toho, co ti není příjemné, co ti nesvědčí a nesetrvávat v tom. Není to ignorování ani popírání vnějších okolností, naopak. Přestože integruješ a uznáš všechno, co se děje do sebe, neznamená to, že se musíš nechat zahltit každou drobnou zprávou z okolí.

Tato doba nám ukazuje čím dál více, že práce na sobě je velmi důležitá a vlastně nezbytná. Pokud tě do práce na sobě zatím nedovedly jiné situace ve tvém životě, nebo světové řešení a restrikce kvůli pandemii a ztráty dosud známých jistot, které se děly v průběhu uplynulých dvou let, tak nyní už je to volání velmi zřetelné. Je nejvyšší čas se ponořit do osobního rozvoje.

Jde přitom nejen o práci na sobě, dalším důvodem může být potřeba být tu pro naše blízké, být oporou a stát ve své síle, svítit na cestu těm, kteří to potřebují. Pokud máš děti, tak i ty nyní zřetelně cítí to velké napětí ve společnosti, vzbuzuje to v nich řadu nepříjemných emocí, se kterými ještě neumí dobře pracovat a potřebují od nás dospělých, abychom jim ukázali cestu. Abychom jim doma tvořili to bezpečí, jistotu, abychom tu pro ně byli a mohli jim nabídnout náruč plnou pochopení, uznali jejich emoce. A to mimo jiné vyžaduje, abychom to nejdříve měli dobře zpracované sami v sobě.

Další inspirativní článek, o Vnitřním dítěti, najdeš ZDE.