Kdy přicházíme o sebehodnotu

Krásná žena na ulici, která se nese jakoby jí patřil celý svět. Provokuje tě to? Divíš se: „Ta má ale sebevědomí!“?
Co to ale je sebevědomí? Kde se bere sebehodnota?  Proč některé z nás chodí s hlavou napřímenou a jiné s hlavou skloněnou?

Sebehodnota je v každé z nás. Každá máme o sobě nějaké mínění. A i když na první pohled nemusí být vidět, co v sobě nosíme, okolí to z nás často stejně vycítí. Je přímo odpovědná za naše charisma a nelze jí nijak předstírat. Z pocitu sebehodnoty vyrůstá sebevědomí, sebedůvěra a spokojené vztahy.

Faktem je, že stěžejní pro pocit vlastní hodnoty je prvních pět až šest let života. Tedy ti lidé, kteří nás v tento čas obklopovali přímo spoluutvářeli naše budoucí měřítko osobní hodnoty. Často se tak může stát, že pokud jsi prožila v takovém období nějaké zásadní trauma, jako je třeba rozvod rodičů nebo smrt někoho blízkého, můžeš si z toho nést informaci, že tvoje hodnota není dost velká. Objektivně to mohla být i malá událost, ale v tobě přesto zůstala, protože v dětském věku zásadní byla. A samozřejmě i každodenní chování blízkých k tobě a atmosféra, ve které jsi vyrůstala, utvářely to, jak o sobě smýšlíš a co prožíváš.

Z toho důvodu se můžeš nevědomky snažit prokazovat ve svých vztazích, jak moc jsi pro své blízké důležitá, aby sis je u sebe udržela. Ze strachu z toho, že bys nebyla milovaná. Třeba tím, že se je snažíš „odměňovat“, nebo by ses pro ně doslova „rozkrájela“, jen aby byli s tebou spokojení. Může v tobě dřímat potřeba je neustále přesvědčovat, že jsi pro ně potřebná a sama nutně potřebuješ být ujišťovaná, že s tebou ten druhý ve vztahu zůstane. Přirozeně se pak objevuje žárlivost, závislost na partnerovi nebo nutkavá potřeba mít jakýkoli vztah pod kontrolou. Tato potřeba pramení právě z pocitu, že ty sama nejsi dost dobrá a hodnotná. Jak z takového bludného kruhu podvědomých reakcí ven?

Je potřeba pracovat na znovunarovnání tvého sebevědomí a zvědomění si pocitu, že ty jsi úplně v pořádku tak, jak jsi právě teď. Cílenou prací si uzdravit vzorce, které do tebe nahráli právě tvoji nejbližší, v době tvého raného vývoje. Na toto téma se se mnou můžeš ZDARMA podívat v minikurzu UZDRAV SVÉ VNITŘNÍ DÍTĚ. Právě v práci s vnitřním dítětem je schovaný klíč k sebehodnotě.

Tvůj pocit vnitřní nedostatečnosti nebo nepatřičnosti vyvolává až nepřiměřené reakce a naskakují automatické emoční vzorce. Zcela neúměrné skutečně prožívané situaci. Stane se ti tak třeba, že šéf utrousí připomínku: „Příště si to trochu pohlídej.“ Nemyslel tím nic víc, než co řekl. Ať si zkrátka dáváš pozor. Ale v tobě úplně puknou saze, emoce se vyvalí jako láva a buď prská oheň nebo tryskají slzy. Dokonce se může stát, že se uzavřeš, všechnu tu bolest v sobě uzamkneš a navenek neprožiješ vůbec nic. Jsou to přesně ty chvíle, kdy se projeví naše malá holčička, která se cítila ponížená. A ve chvíli, kdy proti tobě stojí tvůj nadřízený a dává ti zpětnou vazbu, naběhne ti obraz tvého otce, stojícího vysoko nad tebou a pohrdavě kroutícího hlavou, nad tvým neúspěchem. A znovu se ti chce plakat, a znovu se ti chce křiče. Znovu a znovu a znovu…

V tomto pro tebe může být velkým průlomem právě sebepoznání. Už když prohlédneš, že v té situaci nejsi skutečně naštvaná na svého šéfa, že je to automatická podvědomá reakce, tak můžeš své chování i prožívání změnit. Sebepoznání a uvědomění emocí spolu úzce souvisí. Mají tu moc tě přivést k objektivnímu vnímání sebe sama a k sebepřijetí. Každá z nás jsme perfektní přesně teď a tady, tak jak jsme. A pokud se skutečně poznáš se svými strachy a stíny, stejně jako se svými silnými stránkami, nikdo už nad tebou nebude mít tu moc, říkat ti kdo jsi anebo nejsi, protože ty to už budeš vědět. A takto si postupně své sebevědomí a sebehodnotu vytvoříš. Protože v sobě sice dál neseš tu malou holčičku, ale umíš ji uklidnit, dát ji, co právě v danou chvíli potřebuje a zároveň ty si stoupneš do laskavého dospěláka, který situaci umí zvládnout.

Zní to jednoduše? Nebo naopak stále nedosažitelně?
Krok za krokem se tato transformace stane a ty si stoupneš do své síly.