Proč pořád křičím?

Kladeš si také tuto otázku? Dáváš si ji často? Křik, naštvání, výbušnost a další jsou témata mnohých a možná všech. Jen se o nich stydíme hovořit. Obzvlášť jako mámy máme pocit, že bychom měly být dokonalé, vždy laskavé, s úsměv na tváři a dobrým slovem povzbuzení a pochopení na rtech. “Už nechci být jako moje máma! Nechci být jako moje tchýně.” Tolik toužíme dělat vše jinak, aby naše děti nemusely už toto zažívat. A kolikrát se nám to nedaří.

Bublá to v nás jako vroucí voda a jednou to bouchne. Někdy to bouchá často. Ale to se opravdu stává, i naše maminky pro nás chtěly to nejlepší a dělaly, co jen mohly. Tenkrát byl i velký tlak společnosti své děti vychovávat, aby poslouchaly, aby rodiče měli dostatečnou autoritu. A když neposlechly bylo nutné je usměrnit, klidně výpraskem. Dnes už alespoň část společnosti chce jít do větší laskavosti. Sami vidíme, že bití ani křik moc nikam nevede, přesto je tento vzorec v nás hluboce zakořeněný.

Čím více jsme unavené, čím více se toho na nás valí a čím více chceme, aby vše bylo dokonalé, tím více se v nás hněv a stres hromadí. Pokud ho držíme v sobě, i když třeba právě proto, abychom nekřičely a nebyly ošklivé na své děti, tím častěji vybouchneme. Nebo se cítíme mizerně.

Ale co s tím? Jednak je skvělé si uvědomit, že nejsi nějaká divná a zlá, ale že toto téma řešíme téměř všechny, možná úplně všechny. A téma mužů je to také. To je velmi úlevné – nejsi v tom sama. Pak jsou také skvělé jednoduché způsoby, jak svůj vztek upustit a zároveň ho nemířit vůči někomu jinému. Úžasný je křik na lesy, někde vysoko na kopci, nebo křik u vodopádů, někdo křičí nebo hlasitě zpívá za jízdy v autě, nebo na procházce, když jede kolem vlak. Časem už možná zvukovou clonu ani nebudeš potřebovat. Velmi zábavné je křičet společně s dětmi. Ony také potřebují upustit svůj hněv. 

Polštářová válka, skákání do peřin nebo do sena, boxovací pytel, trampolína, bouchání klacky do křoví apod. Stres a napětí také uvolňuje ledová voda, nebo ledová sprcha a ještě si zlepšíš imunitu. Těch způsobů je hodně, určitě sama najdeš tu, v níž se budeš cítit dobře. 

Hněv také velmi dobře zmírňuje odpočinek. To všichni víme, ale přesto je pro nás často obtížné zařazovat ho opravdu pravidelně. I kdyby krátce, ale každý den. Alespoň drobnost – zazpívat si oblíbenou píseň, na chvíli se zastavit u otevřeného okna a zhluboka dýchat, zajít na procházku, zaběhat si, přivonět ke květině nebo vonnému oleji, … cokoli, co miluješ. Zařaď to každý den do svého života. Uvidíš tu proměnu. Třeba křik hned nezmizí, ale určitě se zmírní a časem jistě najdeš cestu, jak se mu vyhnout ještě více.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.