3 klíče ke spokojenosti

Většina z nás, když blahopřeje někomu jinému třeba k narozeninám, tak přeje spokojenost, radost, štěstí. A to samé si přejeme i pro sebe. Chceme se cítit naplněné ve vztazích, mít dobrý pocit z toho, jak žijeme, jak se nám daří, plnit si své sny, a zároveň mít dost času i samy na sebe a být plné energie. Pokud to takto cítíš i ty, zvu tě k přečtení tohoto článku, ve kterém se dozvíš, jaké jsou tři klíče k větší životní spokojenosti, a že nemusíš na nic čekat, protože všechno je v tvých rukách.      

1)      SEBEÚCTA – zdroj štěstí

Naše skutečná sebeúcta plyne z uvědomění, že taková, jaká jsem teď, jsem dost dobrá. Ano, určitý růst plyne sám o sobě, z podstaty naší existence. Pokud mám ale pocit, že musím být ještě lepší, a ještě víc na sobě pracovat, jsem se sebou neustále nespokojená a toto a tamto by mělo být jinak a lépe, pak neprožívám sebeúctu, jakou ke své vnitřní spokojenosti potřebuji. Naopak se v tom projevuje přesvědčení, že dost dobrá nejsem.

Pojďme začít vnímat své pravé já, které není závislé na žádném vnějším hodnocení, na tom, co si kdo o nás myslí, co jsme dokázaly nebo co jsme pokazily. Naše pravá podstata, naše existence, je dokonalá sama o sobě, nemá žádné limity, je to neomezený potenciál. A to nám poskytuje obrovský zdroj energie a zároveň pocit klidu, že jsem v pořádku a jsem celistvá.

Často se stane, že se od tohoto svého zdroje odpojíme už v dětství, když na nás okolí klade stále nějaké požadavky, a my jim chceme dostát, chceme se zavděčit, abychom se cítily milované a přijímané. Když sledujeme malé děti, tak na nich je krásně vidět, jak se mají rády, jsou napojené na sebe i na zdroj v sobě, ale v průběhu života to zapomeneme a začneme se přizpůsobovat okolí.

Přizpůsobujeme se partnerovi, v zaměstnání, v rodině, děláme to, co se od nás čeká, podléháme autoritám, a přestaneme naslouchat svému pravému já a svým vlastním pocitům a potřebám. Postupně se samy sobě ztratíme a cítíme čím dál větší nespokojenost, jsme vnitřně roztříštěné, zmatené, hledáme smysl našeho života. Jestliže ho hledáme ve vnějším světě, nenajdeme ho. Cesta k naší spokojenosti vede dovnitř, do nás samých.

A právě sebe-úctou, sebe-vědomím, sebe-přijetím, sebe-láskou, sebe-hodnotou se nám pak podaří najít ten náš vnitřní hlas, naše pravé já. Když se s ním znovu spojíme a kultivujeme v sobě prožitek, že jsme hodné lásky, že máme svůj smysl, své dary, že jsme milované, máme plný potenciál a dost síly, a že se vše děje tak, jak má, pak můžeme nádherně transformovat svůj život a žít ho v naplnění a hojnosti.

2)      JAZYK EMOCÍ

Emoce. Jejich prostřednictvím k nám mluví naše nitro a proto jsou dalším důležitým pilířem spokojenosti. Vnímání a přijímaní emocí nás ještě více propojuje naší podstatou a rozvíjí v nás radost a životní energii.

Všechny známé situace, kdy nezvládneme své emoce, například, když máme malé dítě, to se začne vztekat, my se snažíme být chvíli trpěliví, nezhoršovat situaci a domlouvat mu, nicméně po nějaké době i nám dojde trpělivost a všechny ty emoce vybuchnou, začneme na něj křičet, případně ještě obviňovat někoho dalšího, partnera nebo další dítě. Celé to následně ústí do pocitu viny, že jsme to nezvládly.

Máme pocit, že nás emoce zkrátka vláčí, že nad nimi nemáme kontrolu, nerozumíme jim, že jsou nám na obtíž, nebo že je s námi něco v nepořádku, když je neumíme ovládat. A to může být velkým zdrojem nespokojenosti v našem životě, protože to s sebou přináší neustálá a zbytečná dramata.

A proto, když se naučíme emoce přijmout jako součást života, pochopit je jako zprávu, kterou nám naše vlastní já posílá, jako možnost vnímat více samy sebe, pak nás, kdykoliv se objeví, mohou znovu a znovu spojit s naším zdrojem.

Když přijde silná emoce, vztek, strach, hněv, a my s ní vědomě pracujeme, místo abychom ji potlačily, tak ta zpráva, kterou nese, je přijatá, procítěná, pochopená, a emoce může odejít. V návaznosti na to se pak začne dít to, že převezmeme zodpovědnost za své reakce a dostaneme se z obviňování sebe a svého okolí do stavu, ve kterém jsme už tvůrkyně a samy sebe vnímáme jako toho, kdo to může zvládnout, kdo má ten tvůrčí potenciál ve svém životě.

Samozřejmě, že ne vždy se to povede, přijdou situace, kdy nezvládneme své emoce, a i to je v pořádku. Jakmile se naučíme lépe komunikovat s naším emočním světem, tak spokojenosti v našem životě přibude, budeme se cítit lépe a lépe, budeme mít dostatek energie, do života nám budou přicházet zajímavější a zajímavější příležitosti a spirála naší spokojenosti se začne roztáčet směrem nahoru.

Pojď nahlédnout pod pokličku svých emocí do kurzu ZDARMA. Provedu tě praktickými a inspirativními tipy světa emocí, které můžeš okamžitě použít a lépe pochopit své DARY A VÝZVY EMOCÍ.

3)      TĚLO

Když jsme doma ve svém těle, jsme tady a teď, jsme ukotvené, probuzené a plné energie. A to vede k obrovské spokojenosti.

Jak se tedy můžeme lépe propojit s naším tělem? Tady je několik tipů, které můžeš vyzkoušet, třeba hned teď, a zařadit je do své každodenní praxe:

Ø  Všímavost. Pohlaď si jednu dlaň druhou dlaní, uvědom si, jak se tvé tělo dotýká podložky, jak se tvá chodidla dotýkají země, nebo se třeba můžeš obejmou, pohladit si obličej. Můžeš se jakkoli spojit se svým tělem. Všímej si toho, co cítíš, když se dotýkáš svého těla, jaké to pro tebe je. Tyto drobné, praktické kroky můžeš dělat kdykoliv, klidně i několikrát denně a uvidíš, že ti budou velmi prospěšné. Způsobí to, že ti vždy na tu chvíli pomohou přesunout pozornost z hlavy do těla, můžeš díky nim častěji prožívat vděčnost za to, že cítíš, že máš tělo, které tě stále podporuje, že žiješ.

Ø  Úcta k tělu. Jde o postupné prohlubování míry přijetí svého těla. Začneme se na něj dívat tak, že toto je ta krása, vnímáme v něm dokonalost, tak, jak je, jak právě teď vypadá. Můžeme se hned ráno po probuzení zaměřit na své tělo, vnímat ho. Krok za krokem se tak učíme přejít ze současného neustálého hodnocení nebo odsuzování svého těla do fáze přijetí, bezpodmínečného přijetí a lásky a úcty k tělu.

Ø  Potěšení, slast. Zdá se, že je to téma pro partnerský vztah, ale není tomu tak, je to opravdu jen o nás. Nepotřebujeme partnera k tomu, abychom posunuly hranice toho, co je pro nás bezpečné, abychom se mohly více otevřít tělesnému potěšení. A čím více se nám zvětšuje kapacita radosti, toho, kolik potěšení si dovolíme ve svém životě prožívat, tím více spokojenosti cítíme.

Na který z těchto tří klíčů se potřebuješ zaměřit a více rozvinout ve svém životě? Vykroč na cestu ke svému spokojenějšímu životu už teď!