Jsi spokojená máma, která zvládá emoce svých dětí a která šíří v rodině pohodovou atmosféru anebo spíše večer už padáš únavou, trpělivost na řešení s dětmi ubývá a nespokojenosti vnitřní naopak je více a více?
Chci tě inspirovat ve třech oblastech, na kterou my mámy často zapomínáme anebo ani netušíme, že tak moc s rodičovstvím souvisí.
Určitě jsi už slyšela, že máš být hlavně vypsaná a najedená, protože to výrazně naše nálady a míru trpělivosti a pohody ovlivňuje. Rozhodně ano. Ale náš křik na děti a výrazné emoce nesouvisí jen s fyzickou pohodou, ale s velmi hlubokými spouštěči, které celou situaci umí nepříjemně roztočit. Může se totiž ozvat naše zraněné vnitřní dítě. Tato část v nás, která také touží v takové chvíli po uklidnění a bezpečí. Můžeš si tu svoji vnitřní holčičku představit jako sama sebe v dětském věku. Jakmile máme děti začnou nám naše vnitřní dítě zrcadlit. A ukazovat na naše nenaplněné potřeby, na naše náročné zkušenosti, na nezpracované emoce. Velmi podrobně se budeme věnovat práci s vnitřním dítětem v online kongresu pro rodiče, jsi srdečně zvaná se přidat TUDY. Děti nám dvají nádhernou příležitost poznat velmi hluboce samu sebe.
Jednou ze stěžejních cest k dlouhodobé spokojenosti je sebeláska. A dnes se podíváme na její část – sebepřijetí.
Ke kterému neodmyslitelně patří právě přijetí svých vlastních emocí. Uvědomění si, že emoce jsou v pořádku. Často jsme v životě naučení dělit emoce na dobré a špatné. Emoce ale jen jsou. Každá z nich je reakcí našeho systému na nějakou právě probíhající situaci v nás. Přináší nám důležitou zprávu. A naučit se pracovat s emocemi tak, abychom je v sobě nedusily, ale ani je nedramatizovaly, abychom je nechaly volně proudit jako vlnu a pochopily, co nám přináší za zprávu, to je umění. Co se nám ale pak stane v rodičovství, když toto umění ovládneme? Začneme přirozeně přijímat všechny emoce dětí. Nebudeme se jimi cítit ohrožené. Je v pořádku že se dítě vzteká, pláče, vybuchne. Buďme tam pro něj a přinášejme do situace klid, nadhled a plnou pozornost. I o emocích v rodičovství bude celá jedna přednáška v KONGRESU PRO RODIČE.
Pokud jsme chycené v kolotoči povinností a únavy, o to víc potřebujeme vnášet do každého dne radost. Klidně pro začátek maličkou. A třeba hned ráno, když si pohladíme tělo ještě v posteli při kojení a poděkujeme za ten zázrak se probudit, nebo když si u snídaně zapálíme svíčku, když v otevřeném oknu nastavíme tvář slunci nebo dešti a usmějeme se. Můžeme si koupit kytku, protože proč by ne, když ji jinak nedostáváme:-) Můžeme si i dát napsanou na papírku větu „co by ti teď udělalo radost?“ a na to si během dne mnohokrát odpovědět. Otevřít se radosti a vítat každou příležitost radost plně projevit.
Naplněný šťastný rodič bývá mnohonásobně trpělivější a spokojenost přenáší i do domova, do výchovy, do vztahu…
Můžete si říct, že pár minut denně vás nespasí. Opak je ale pravdou. Vše začíná prvním krokem a naučit se pěstovat ve svém životě radost je stejné, jako vypěstování jakéhokoliv nového návyku. Je zde zapotřebí opakování, trpělivost a každodennost.
Každá z nás má někdy den, kdy by se radši neviděla. Určitě jsi už zažila situace, kdy jsi se ke svému dítěti zachovala tak, že ještě večer sis to vyčítala a styděla se sama před sebou. To se děje a nemá smysl si to vyčítat. Všichni máme své vlastní vnitřní světy a i v nás dospělých jsou naše malé děti, které jen občas potřebují utěšit a obejmout. Dopřej si to kdykoli, kdy cítíš, že potřebuješ podporu. Naše vnitřní dítě touží po lásce a péči, stejně jako naše děti. A tak si dávejme tuto pozornost. A společně s cestou sebelásky, sebe-přijetí a rozšiřování radosti budeme víc a víc spokojené mámy.