Taky máš tendenci udělat si vždy všechno sama? Máš pocit, že když to dělá někdo jiný je to většinou špatně, něco chybí, není to tak krásné, přesné, nechutná to, jak by mělo, není to včas, na správném místě, v přijatelném množství a podobně? I když je toho hodně a ty od rána do večera pobíháš, sháníš, připravuješ, vaříš, uklízíš a nemáš chvíli oddych. Raději padáš únavou, než abys požádala někoho o pomoc a dala mu důvěru, že to taky zvládne?
Ano, velmi často si tento přístup neseme z mládí, z dětství, z našich rodin. Ale věř mi, my ho opravdu nemusíme nést a předávat dále. Zastav se a rozhlédni se kolem sebe. Není tvůj domov nádherný tak, jak je? Jistě si ho chceme na Vánoce ozvláštnit, vyzdobit a ještě více zútulnit, ale nemusíš to všechno dělat sama.
Je to projev sebelásky i lásky k ostatním. Dej i jim možnost zapojit se do vánočních příprav. Kreativně tvořit, vymýšlet, zkoušet, vyrábět, zdobit. Uvidíš, že děti budou nadšené. Ale chápu, není to jednoduché. Také to důvěrně znám. Bude to potřebovat tvou laskavost a možná i trošku snížení ze svých perfektních představ o tom, jak by to všechno mělo u vás doma vypadat.
Zkus se na kreativní tvoření podívat z trochu jiného úhlu. Jako na jedinečný, nádherný, originální výrobek, který tvé děti vytvořily s láskou a péčí, aby ti pomohly a zútulnily domov. Když je pochválíš a oceníš snahu, uvidíš, jak se jim rozzáří oči a především jejich srdce. Tvé srdce pak může zářit spolu s nimi. Každý je rád viděn. Děti mají obrovskou radost z vlastnoručně vytvarovaných nebo ozdobených perníků, z připraveného stolu, kde mohli asistovat nebo dokonce jej celý vytvořit. I když to z venku může vypadat jako chaos, nepořádek a výrobky nejsou dokonalé. Je to zase jen úhel pohledu. Můžeš hledat dokonalost ve zdánlivé nedokonalosti. Nahradit dokonalost právě tvůrčím přístupem, jedinečností, nadšením z tvoření.
Děti se tak vlastně učí vytvářet společně s tebou teplo domova, útulno a také spolupráci. Není třeba hodnocení, stačí jen ocenění. A ty se krůček po krůčku naučíš dávat prostor ji dalším členům domácnosti, svým dětem, aby ti ulehčily vánoční přípravy. Určitě si užijete spousty legrace a radosti. Chápu, že je to někdy obtížné, ale zkus mávnou rukou nad rozsypanou moukou, vylitým mlékem nebo rozbitou skleničkou, to se stává. Důležitější je ta lehkost, radost, spoluutváření, spolupráce, zvonivý smích a společná činnost, která propojuje a učí trpělivosti, vnímavosti a oceňovaní druhých bez kritizování. To je veliký dar.
Pokud máš ke kritice sklony, zkus na ni podívat. Kde se vzala? Proč se objevuje? Jak se cítíš, když tě někdo kritizuje a poučuje? Jak se cítíš, když hodnotíš ostatní? Stačí ji uchopit a pak ji můžeš propustit. Nech ji odejít a zadej si vnímání s oceněním a radostí. Nejspíše to nepřeskočí hned, ale zkus se vždy aspoň zastavit, když se přistihneš, že chceš děti poučovat, krůček po krůčku. Nech je tvořit a rozvíjet se. Uvidíš, že i ty se do toho časem lépe ponoříš a uvolníš se. Čím laskavěji budeš pohlížet na sebe, tím laskavěji budeš vidět i ostatní.
Děti budou nadšené a ty získáš více času pro sebe. Stihneš vše potřebně, možná si i odpočineš, ale určitě nebudeš naštvaná, že nestíháš a všichni ostatní se jen válejí. Roztočí se kruh spolupráce a vzájemné podpory, který pocítí všichni. To je něco, co pomáhá vytvářet láskyplné a klidné prostředí i ve chvílích jako jsou vánoční svátky. Třeba se časem na vánoce budete všichni opravdově těšit a moc si je společně užívat. To je nejkrásnější vánoční dárek.