Život přináší mnohé vlny, bouře a nejistoty. Společnost, ve které žijeme, ale i my samy se neustále proměňujeme, a tak je někdy obtížné najít tu svou kotvu a nenechat se strhnout. Jak vytěžit z těžké situace maximum a vyjít z ní ještě o něco bohatší a silnější? Jak si z toho, co se kolem nás děje, odnést to nejlepší, ať už v podnikání nebo v jiné formě žití našeho poslání? Mám pro tebe několik základních uvědomění a tipů, které tě mohou podpořit.
Na začátek je dobré si zvědomit právě to, co je tou kotvou – jsme to my samy. Měnit se mohou technologie, způsoby provozu, prostředky, ale principy zůstávají a my zůstáváme. Naše poslání, vize, sny. To je to, co nás udrží na cestě a s čím je potřeba zůstat konzistentní, ať už se kolem nás děje cokoliv. Neustále se vracet k tomu, co je to naše.
Kdy nejsi sama sebou a jak se k sobě vrátit
Možná tě napadá, jak vlastně poznáš, že v určité situaci nebo uspořádání nejsi sama sebou. Odpověď leží tam, co vždycky – v tobě, ve tvém vnitřním pocitu. Když cítíš, že něco nesedí, drhne, že je to všechno třeba i na první pohled v pořádku, ale něco zkrátka nefunguje – to je ono. Tehdy se odkláníš od sebe a své cesty a necháváš se ovlivňovat lidmi okolo.
To, co ti v takovém bodě pomůže a vrátí tě k sobě, jsou otázky a je to prostor a klid. Občas se stává, že jak jedeme v automatickém režimu, a ještě zavalené strachem o budoucnost, existenci, finance a podobně, nezbývá nám prostor se nadechnout a říct si, co je pro nás důležité. Ten prostor je přitom zásadní – ve frmolu a uprostřed proudu myšlenek svých i cizích se odpovědi na otázky hledají velice těžce. A tak se zkus především zklidnit, přejít z módu paniky nebo snahy o nalezení řešení, do módu „no a co“. Dovol si na chvíli všechno pustit a jen tak být. V tichu, poklidu, prostém bytí sama se sebou a svými volně plynoucími myšlenkami. A pak si začni pokládat otázky: „Co je pro mě důležité?“, „Co mě baví?“, „Kde se cítím dobře?“, „Kým jsem?“, „Co mě udělá spokojenou?“, „Kam se chci posunout?“ Když se nenecháš zahltit emocemi, ale dovolíš těmto otázkám plynout myslí v módu zklidnění a ztišení, odpovědi přijdou a ty budeš vědět.
Když se bojíš být sama sebou v podnikání
Je posilující vědět, že podnikání je samo o sobě určitá cesta, na kterou jsi se vydala, a ke které různé druhy překážek přirozeně patří. Podnikání je růst a tvorba, a skutečnost, že narážíš na překážky, je důkazem toho, že to děláš správně – nestojíš na místě, ale jdeš dopředu. Strach se nás zkrátka snaží udržet v „bezpečí“ toho, co známe. Toto vědomí ti pomůže strach přijmout a pokračovat i s ním. Vnímej tu jeho pozitivní stránku, a kdykoliv potřebuješ najít odvahu k dalšímu kroku, ptej se: „Mrzelo by mě, kdybych tohle neudělala, kdybych do toho nešla?“Je známou pravdou, že to, čeho lidé (třeba na sklonku života) nejvíce litují je to, co neudělali, co nezkusili, kde měli tak velký strach, že se do toho nepustili.
V podnikání je velmi důležitá naše autentičnost, zda tvoříme ze sebe, v souladu s tím, v co věříme, co je pro nás důležité, co máme rády. Je to odvaha dělat věci po svém, klidně se inspirovat a učit od jiných, ale najít si ve všem svou vlastní cestu a budovat svou značku podle toho, jaká jsi ty sama.
Když zažíváš těžké časy v rodině
Náročné období nemusí zasáhnout jen tvé podnikání nebo profesní oblast, ale i osobní život. Hádky, nemoci, krize, napětí… Jak i v tom najít tu svou kotvu a nenechat se spláchnout? Netrestej se. Je obvyklé, že když se nám děje něco nepříjemného, máme tendenci se obviňovat a nakládat si tím na sebe ještě více vlastními emocemi a způsobem, jakým vnější okolnosti přijímáme. Sebeláska je i tady klíčem – umět se utěšit, odpustit si. Zkus na to probíhající náročné období nahlédnout i tak, že ti může leccos ukázat – o tobě, o partnerovi, jiných lidech. Jak se říká, těžké časy tříbí charaktery a ukazují, kdo je kdo, a to je také dobře. Zůstat sama sebou v takovém případě znamená zůstat ve své pravdivosti a urovnat si vztahy podle toho, jak je to s tebou v souladu: ukončit nefungující a neprospěšné, opečovat, co je potřeba, posunout na další úroveň.
Když něco nového vzniká, tak to často bolí, a stejně tak, když to zaniká. Je to přirozený proces a strach, překážky a určité nepohodlí patří jak k podnikání, tak k naší lidské životní zkušenosti jako takové. Klíčem k tomu, jak projít těžkými časy se ctí, je, neustále se vracet k sobě, ptát se, co chceš, kým jsi, co ti dává smysl a na čem ti záleží. Být k sobě pravdivá a vědět, co ti vyhovuje a podle toho se rozhodovat.