Rozhovor s Lenkou Eywou – úspěšnou online podnikatelkou a lektorkou začínajících podnikatelek, která žije život, po němž mnoho žen touží.
Kdo je a kde se vzala Lenka Eywa?
Jsem normální žena, která touží žít co nejvíc nezávislý a svobodný život v souladu s přírodou. Žijeme s mužem na svém skoro půl hektarovém pozemku, stavíme slaměný dům, budujeme přírodní zahradu a momentálně bydlíme třetí rok v maringotce. Oba podnikáme „z domu“. Trávit 8 hodin denně někde v práci, kde naplňuji touhy a sny někoho jiného a dělám něco, co mi nedává smysl, mě v určité fázi života přestalo bavit. A tak jsem se rozhodla podnikat. To už je pravda víc jak 10 let. No a jméno Lenka Eywa vzniklo tak nějak po cestě za těmi mými touhami a sny. Byla to kdysi moje přezdívka a dnes je to vlastně moje značka. Takhle mě znají moji klienti a většina vůbec nezná moje civilní příjmení.😄
Dnes máš své online kurzy a učíš další ženy, jak uspět v online světě. Jak ses k tomu dostala?
To začalo mou drzostí. Věděla jsem, že Lucie Harnošová – úspěšná online podnikatelka, která pracuje s ženami – bude otevírat kurz pro ženy: Alchymie ženského poslání. Nějak jsem se k začátku toho kurzu namotala a tak jsem jí nabídla své lektorské dovednosti a podnikatelské zkušenosti. Měla jsem v té době za sebou práci v několika marketingových firmách, sama jsem vedla tým v síťovém marketingu a pravidelně přednášela.. Zeptala jsem se, vyšlo to a dnes spolupracujeme na více úspěšných projektech a mě to moc baví. No a protože jsem vystudovaný zahradník ovocnář a mojí největší vášní je permakultura a přírodní zahrady, spustila jsem svoje zahradní kurzy. Pak se přidalo i téma ženského money mindsetu, kterým se taky zabývám už mnoho let. No a tak se to celé začalo nabalovat.
Ono se říká, že není problém vytvořit online kurz, ale prodat ho. Proč myslíš, že Tobě se to tak daří?
To má asi dva hlavní důvody. Jeden je ten, že ve všem, co dělám, mě vždycky nejvíc bavilo téma obchodu a marketingu. To, co většina lidí moc nemusí, já miluju. Baví mě studovat, jak komunikovat s klienty, abych věděla, co přesně chtějí a jak nacítit jejich reálné potřeby. Jak s nimi mluvit jejich jazykem, abychom našli shodu. Pochopila jsem, že je to vlastně taková hra, na jejímž konci musí být oba – já i klient – spokojení. Naučila jsem se, že manipulace sice funguje, ale nepřináší dlouhodobé spolupráce a o ty mi šlo především. O dlouhodobý vztah s klienty, kteří se vrací, protože mi důvěřují a vědí, že u mě dostanou to, co hledají. A taky že mě pak doporučí dál. Myslím, že to je to, co mi prostě jde. No a druhý hlavní důvod je ten, že se učím u nejlepších mentorů. Když jsem chtěla otevřít svůj první online, šla jsem za Lucií Harnošovou. Ona už v té době patřila mezi českou špičku v online podnikání a tak u koho jiného bych se měla učit, že? Dělala jsem, co mi říkala – i když se mi často nechtělo do všeho, co mi doporučovala. Ale.. Kdyby mě učil šaolinský mistr bojový sport, tak taky budu dělat všechno, co říká, i když se mi to nelíbí. No a Lucie pro mě byla takový online marketingový mistr. A musím říct, že to fungovalo neuvěřitelně dobře a neuvěřitelně rychle. Vybrat si dobrého mentora na své cestě považuji za mé nejdůležitější rozhodnutí.
Říkáš, že bydlíš v maringotce. Jsou to pro tebe ideální podmínky k podnikání?
Rozhodně nejsou. Dokonce jsem před začátkem mého vstupu do online světa zvažovala, jestli nepočkám, až ten dům budeme mít dostavěný. Měla bych tam dokonalé studio pro natáčení videí, možnost pracovat, aniž bych rušila muže, nebo byla kýmkoli rušena.. To by bylo skvělé. Jenomže jsem netušila, jestli stavba bude trvat rok nebo dva a měla jsem v hlavě nápad na online kurz o přírodních zahradách. Lomcovalo to se mnou a byla jsem toho plná, pořád jsem si psala nějaké poznámky… A tak jsem se rozhodla, že prostě z toho, co mám, si vytvořím nejlepší možné podmínky, co dokážu. Chtěla jsem využít tu první tvůrčí vlnu nadšení, která člověku trochu pomáhá přehlédnout překážky. Trochu jsem tušila, že když to neudělám hned, začne mi to kazit takový ten vnitřní kritik, co bude mít spoustu relevantních důvodů, proč se do online světa vůbec nemám pouštět. No a zpětně jsem si uvědomila, že kdybych čekala na ideální podmínky, stálo by mě to několik milionů, které bych mezi tím nevydělala.
Takže chceš říct, že je možné vydělat několik milionů i v tak ztížených podmínkách, jako je bydlení v maringotce?
Rozhodně ano, jsem toho důkazem. Kdybych si řekla, že počkám na vyšperkované studio v domě, mezi tím bych nevydělala, co jsem vydělala a nepomohla bych tolika lidem, kterým už jsem díky mé práci mohla pomoci. A to by byla docela škoda, ne?
Tak to určitě ano. Ale co když má někdo fakt relevantní důvody pro odkládání startu svého podnikáni?
Přijde na to, co je relevantní. Pro někoho by bylo relevantní, že žije na 16m2 se svým mužem a velkým psem, v podstatě žádné místo v maringotce není dost fotogenické a pracovní prostor je z 90% postel. Myslím, že je to spíš o prioritách, než o podmínkách. Některé ženy odkládají začátek svého podnikání, až budou mít po mateřské. Jenomže – a teď řeknu něco skoro kacířského – už nikdy nebude mít žena tolik času, jako na mateřské.. Tím neříkám, že ženy na mateřské mají spoustu času a neví, co s ním.. Ale prostě po mateřské jim k tomu všemu, co teď dělají, přibude ještě osm hodin práce denně mimo domov. Najednou budou muset totéž, co stíhají teď, stihnout za zlomek času, co jim zbude po práci. Takže pro někoho je mateřská relevantní argument, proč nezačít, pro mě je to relevantní argument, proč začít právě teď.. Jasně, chce to respekt k sobě a miminku.. asi bych nezasahovala do prostoru šestinedělí a do času, který je určený pro to sžívání se s novou bytůstkou v domácnosti.. ale jakmile to s ženou cuká, že touží tvořit něco svého, je čas najít si ten prostor pro svoje tvoření a nečekat, až budou děti ve školce. A zároveň je naprosto v pořádku, když některé ženy nic rozjíždět nechtějí během mateřské. Ale mohou se v té době ukotvit ve svém poslání.
Takže kdy je podle Tebe čas pustit se za svým posláním?
Pokud cítím takové to brnění v břiše, kdy mě to táhne něco tvořit, tak to je ten čas. Doporučuji neodkládat to. Myslím, že to každá z nás zná a své vnitřní volání poznáme. Ale jak jsme zvyklé o sobě pochybovat, odkládáme vlastní poslání ve prospěch práce pro ostatní. Jenomže když to neodložíme, tak za půl roku můžeme být někde, kde se nám na začátku ani nesnilo. Dodnes si pamatuji ten den, kdy jsem Lucce napsala, že mám nápad na zahradní online kurz a že stojím o její vedení. Ten den mi absolutně změnil život. Neposunula bych to rozhodnutí ani o den.
Děkujeme za rozhovor, Leni.