Proč ženy u sexu brečí?

Ne nutně proto, že by zrovna byly s naprosto otřesným milencem. Ani ne proto, že by si vzpomněly na svého nedávno zesnulého domácí mazlíčka. Brečí, protože se čistí. Možná to tak sama vnímáš, možná to teď ale slyšíš poprvé – naše slzy nás mohou léčit. Pokud je necháme volně téct.

Já sama u milování v posledních dnech slzím docela často. A to mám vedle sebe skvělého milence! Začala jsem se ale šťourat v určitých oblastech svého života, kde vnímám staré programy. Vzorce chování, které už mi neslouží. Omezení, která mi nedělají dobře. Strachy, které mě brzdí a drží stranou nejen od radostných milostných hrátek.

Napadlo tě nekdy, co se stane s emocemi, které nechceme nebo nemůžeme naplno prožít ve chvíli, kdy se objeví a tak je v sobě prostě potlačíme?

Mluvím například o hněvu, který si nemůžeš dovolit vykřičet na svého šéfa, o zármutku, který nechceš sobě ani ostatním přiznat, o agresi, kterou tak hmatatelně cítíš v dlani, kterou se už už rozmachuješ k pozadí svého potomka. Ta energie jen tak nezmizí. Pokud ji neuvolníme (tou danou akcí – křikem, úderem, pláčem nebo nějakou pomocnou technikou – dechem, třasem, meditací), uloží se nám do těla. Určitě znáš např. Duškovo povídání o emocích/nemocích. A pokud ne, tak čti dál.

Krásně se to vysvětluje na anglickém výrazu „emotion“, který v překladu do češtiny znamená co jiného než emoce. Podívejme se na něj blíže. Emotion, E-motion, Energy-In-Motion – energie v pohybu. Pokud přirozenou dráhu této energie (v našem případě z našeho těla směrem ven) zastavíme, transformuje se. Změní se například v bolest břicha, migrénu nebo třeba rakovinu.

No, co, tak prostě zatnu zuby a dodělám to.
S tímhle drž raději jazyk za zuby!
Pořád tu hádku nemůžu strávit…
Trvá mi docela dlouho to rozdýchat.
Asi mi z toho praskne srdce…
Obrací se mi z toho žaludek.
Lidová rčení mívala pravdu

Jen si uvědom, co se ve tvém těle děje, když máš třeba strach. Žaludek se ti sevře a nově vyplavená dávka hormonů ti mobilizuje celý organismus. Zbystří se ti pozornost, zrychlí se dech i tlukot srdce. A k tomuto výčtu by se toho dalo přidat ještě mnohem víc. Co ale s tím?

Všimni si někdy, jak na stresové situace reagují zvířata. Vezměme za příklad třeba psy. Vesele si hrají, poskakují okolo sebe a najednou se k nim přiženě pes od souseda. Ten, který na ně při procházce vždycky zuřivě vrčí. Začnou se prát. Atmosféra se rapidně rychle změní. I tobě, jako pozorovateli, se zrychlí dech. Po dramatickém boji a zásahu páníčků jsou psi od sebe odtrženi a co udělají? Otřepou se! Ví, že si tu agresi v sobě nepotřebují nechávat. Ten stres jim nedělá dobře, tak ho ze sebe prostě setřepou. Fyzickým pohybem svého těla z něj vypustí onu nepříjemnou energii.

A jak souvisí psí hašteřice s ženským pláčem během nebo po milování?

Abychom uloženou energii uvolnili, musíme jí dát pozornost. Pokud tě bolí záda (máš v nich zatuhlé svaly, zaseknutou energii), zajdeš si na masáž. Pokud máš potíže s trávením (potravin či životních situací), vezmeš si tabletku nebo si uděláš půst. A pokud jsi žena, velké množství neprožitých negativních emocí budeš mít uloženo ve svém energetickém centru, v lůně. V lůně, ke kterému směřuje velká pozornost kdy? No přece při milování!

Ať už dynamickým fyzickým pohybováním (které by se někdy dalo klidně přirovnat k tomu psímu boji) nebo pouhou vzrušivostí, se ony potlačené emoce – zaseknutá energie – dají do pohybu. Chtějí z tvého těla ven. Ví totiž, že tam nepatří. Že měly odejít už tehdy, když jsi je poprvé zacítila. Když jsi se chtěla vztekat nad nevěrou svého teď už bývalého partnera. Když tě v pubertě někdo přistihl při masturbaci, kterou jsi tehdy nemohla dokončit. Když ti žalem málem puklo srdce, ale musela jsi být statečná.

Naše nejmocnější zbraň, naše nejsilnější životodárná síla – sexuální energie – nám tyto bloky vytlačuje z těla ven. A to často ať chceme, nebo ne. Proto se můžeš u milování mračit, i když se ti to ještě před sekundou vlastně moc líbilo. Proto tě může bolet u srdce, v krku nebo na zátylku. A přesně proto pak můžeš propuknout v pláč. Slzy jsou totiž fyzickou pomůckou našeho těla, na které může ony emoce navázat a velmi jednoduše vyplavit
z těla ven.

A tak si je prosím dovol. Nechej je volně stékat po své tváři. Vzlykej, křič, bouchni si do polštáře. Důvěřuj tomuto samoočistnému procesu, po kterém se budeš cítit lehčí, čistější, svobodnější. Tvůj partner to ustojí. Jak to vím?

Protože to sama teď velmi často zažívám. Partnerovi jsem vysvětlila, že to s ním nemá nic společného, že jsou to staré nánosy z minulých vztahů, ze společenských omezení, z mých vlastních programů a smyček. Často ani já sama nevím, odkud ty emoce přicházejí a s čím konkrétně souvisejí. A vědět to ani nepotřebuju. Důležité pro mě je, že už v mém těle nebudou. Že svým pláčem mohu vytvořit prostor pro emoce nové, tentokrát trochu radostnější.

Řekla jsem mu, že je pro mě důležité dát mým slzám volný průběh a to jediné, co po něm chci je to, aby tam pro mě byl. Aby mě v tu chvíli objal, aby mě držel, aby mě pozoroval, aby to nehodnotil. Tak se dostane mým dlouho potlačovaným emocím uznání a mohou mi již navždy dát sbohem.

NEMUSÍŠ NA TO BÝT SAMA

Možná teď vedle sebe nemáš stálého partnera, manžela ani milence. Anebo máš pocit, že Ti nerozumí, nechápe Tě a že se možná nechápeš ani Ty sama. Všechny tyto vnitřní procesy a náročnější chvíle
můžeš sdílet i v bezpečném kruhu žen.

Přijmi pozvání do online kurzu Alchymie ženy,

ve kterém se nejen dozvíš obrovské množství užitečných informací na témata Cykličnosti a menstruace, Rituálů, Sebelásky, Mateřství či Potěšení, ale také se budeš moci uvolnit do úžasné komunity žen, která se vždy kolem kurzu vytvoří tím, že jím procházíme společně.

http://alchymiezeny.cz/kurzy/alchymie-zeny/

A co o kurzu říkají jeho absolventky?