
Článek pro vás napsala Petra Jurečková, autorka projektu Harmonie hlasu a účastnice intenzivního vzdělávacího programu Alchymie ženského podnikání (AŽP). Petra je odbornice na hlas a hlasová čarodějka, jejíž práce je skutečnou alchymií. S hlasem pracuje v hlubokých souvislostech – propojuje jej s dechem, tělem a psychikou tak, aby se projev zbavil bloků, trémy a starých přesvědčení.
Pomáhá lidem z nejrůznějších oborů najít jejich silný, čistý a sebeVĚDOMÝ hlas, který se stane opravdovou oporou v životě i v komunikaci. Své metody opírá o 17 let zkoumání hlasu a kombinuje v nich holistické přístupy pedagožek DAMU se znalostmi z fonetiky, logopedie a praxe v Národním divadle.
Často se ke mně dostávají klientky a klienti, kteří svůj hlas nemají rádi. Zní jim pisklavě, dětsky, je tichý, přiškrcený, monotónní, rychle ochraptí atd. Navíc bojují s trémou, zadrhávají se a utápí se ve výplňových slovech (vlastně, prostě, eee…). Obzvlášť v emočně vypjatých situacích se cítí nesví, trapně, jsou na sebe naštvaní a zažívají pocit selhání. Hlas se jim v hrdle chvěje a namísto opory je spíše zrazuje.
A nejhorší je to, když se „nedej bože“ slyší na nahrávce! Tu si většinou ani nepustí, „protože se to nedá poslouchat“. A když už s tím chtějí něco dělat, tak jim někdo poradí, že „si musí zvyknout, ostydět se“.
Mým posláním je vnést do povědomí to, že si nemusíš „jen zvyknout”. Dá se dojít do bodu, kdy se hlas a dech stanou tvou oporou a budeš mluvit s lehkostí a radostí.
Lidé si myslí, že se narodili buď s dobrým, nebo špatným hlasem. Je to ale dovednost jako každá jiná, jenže je to trošku zapeklitější než se třeba naučit vařit. Hlas je naše zrcadlo a kromě toho, jestli máme při jeho tvorbě dobře zapojené tělo, nám ukazuje i naše psychické rozpoložení. A to jak aktuální emoce, tak i ta dlouhodobá vnitřní nastavení a různé bloky.
Jako první tě určitě napadnou hlasivky. Ty ale fungují „jen“ jako struny. Aby začaly vydávat zvuk, je potřeba je rozhýbat. A to dělá dech. A nejlépe pro hlasivky – jemný dech.
Každá struna ale potřebuje i nástroj, který může rozeznít. Taková kytara má hlavu, krk, struny, tělo a rezonanční desku. A u nás lidí to není o moc jiné. Naše tělo je ten nástroj, který můžeme rozezvučet a ty rezonanční desky jsou naše kosti.
V mých kurzech a na individuálních lekcích učím, jak konkrétně zapojit a rozhýbat jednotlivé části těla, které mají na tvorbu hlasu největší vliv. Žádné „huč si do pánve a ono se to chytí“. Vedu klienty prakticky zákoutími jejich těla, o kterých ani nevěděli, že je můžou použít.
Můžeme se naučit bezvadně zvládat dech, rezonance a pružnost těla, ale pak přijde ta vypjatá situace…
Podíváme se na to ze dvou úhlů – rychlé emoce a dlouhodobá nastavení.
Když na tebe padne tréma, stáhne se ti hrudník, nemůžeš se nadechnout, udělá se ti knedlík v krku, hlas vyskočí do pisklavých výšek atd. Zkrátka stáhne se, co může.
Hlas je v podstatě ozvučený dech a tak když se nám stáhne tělo i dech, hlas ani nemůže znít pěkně. Protože právě ztratil všechno, co ho pomáhá utvářet v jeho plnosti.
A jak z toho ven? Tak, že si ve chvílích klidu vytvoříš napojení na své tělo. Pomocí různých dechových a tělesných cvičení si vybuduješ vnitřní oporu pro vypjaté chvíle. Když pak přijde tréma a začneš cítit, že se tělo stahuje, můžeš ho rovnou uvolnit. Najednou zjistíš, že se dá z toho kruhu vystoupit.
Pár takových cvičení ti ukážu i na workshopu zdarma (podívej se níže).
A jsou tu i dlouhodobá nastavení. Můžeme mít třeba pocit, že jsme introverti, takže neradi mluvíme na veřejnosti. A tak to prostě je a ne jinak. Nebo v nás číhá nějaký kontrolor, který jakmile se chceme vyjádřit k něčemu důležitému nebo promluvit před lidmi, tak nás zastaví. A řekne nám něco jako: „Radši mlč, nebo budeš trapná. Budou si myslet, že jsi hloupá.“ A tohle se pak projevuje úplně stejně fyzickým stažením, pocitem na zvracení či kdovíčím – zrovna jako ty rychlé emoce. Akorát, že tam sedí dlouho a sveřepě.
Všechny tyhle vnitřní bloky, části a ztotožnění nám ale nechtějí škodit. Jenom nás chrání, abychom nezažívali něco nepříjemného. Když se s nimi začne správně komunikovat, velice rychle pochopí, že nás víc brzdí než pomáhají. Potom buď zmizí, nebo nám naopak začnou při mluvení pomáhat.
Náš hlas, dech ani tělo nejdou proti nám. Nechtějí nám škodit ani nás omezovat. Když se naučíš, jak tělo správně zapojit, jak sama sebe vnímat, přinese ti to do života něco kouzelného. Hlas a dech totiž můžou fungovat jako tví nejlepší přátelé. Nepotřebuješ nic vnějšího, máš je všude s sebou a pomůžou ti napojit se zase zpátky na tvůj střed a klid.
Pečuj o svůj hlas a dech, stonásobně ti to vrátí. Vím, že i ty se můžeš zamilovat do svého hlasu, jen udělat ten první krok.
A začít můžeš třeba pár cvičeními z online workshopu zdarma – Od stresu k jistotě – mluv s lehkostí a beze strachu. Tam ti to můžu i ukázat.