
Jaké to je budovat svůj první online projekt, když máš zavedenou offline praxi, ale technické nástroje jsou pro tebe španělská vesnice? Staň se svědkem přípravy online kampaně Jani Jiříčkové, která souhlasila s nabídkou zdokumentovat celý proces, jímž si během Alchymie ženského podnikání procházela.
Alchymie ženského podnikání (AŽP) je intenzivní vzdělávací program, který vede skrze praktické kroky a úkoly k vytvoření ziskového online projektu. V letošním běhu (březen – srpen 2025) byla vylosovaná právě Jani a dostala tak možnost zapojit se do této případové studie. Průběžně s námi sdílela své průlomy a výzvy, kterými si procházela. A my jsme jí neskonale držely palce! Pojď se s námi podívat na to, s čím vším se během kurzu potkala, z čeho měla radost a co všechno musela překonat. Ale hlavně – jak to všechno dopadlo.
Videosestřih cesty Jani Jiříčkové AŽP můžeš sledovat také v miniseriálu na našem Instagramu: 1. díl, 2. díl, 3. díl.

Jani Jiříčková je rodinná terapeutka a lektorka systemických konstelací. Působí také jako pěstounka na přechodnou dobu. Před lety přinesla do ČR apnoe monitor pro miminka, který se stal běžnou pomůckou rodičů. Setkat se s ní můžeš ve FB skupině Tajemství rodových linií. V současnosti pracuje na projektu Přerušený kruh. Její web najdeš zde.
Jani Jiříčková se rozhodla vstoupit do Alchymie ženského podnikání podruhé. První běh pro ni byl spíše ochutnávkou. Přestože je to zkušená a úspěšná žena, která má za sebou notný kus práce v osobním i pracovním životě, okolnosti jí úplně nepřály a napoprvé se AŽP nepodařilo dokončit.
Pro Jani, coby představitelku generace šedesátníků, byla pochopitelně výzvou práce s technickými nástroji, bez jejichž zvládnutí se online podnikání neobejde. A také dost zápasila s časem.
„První rok byl pro mě hodně náročný,“ říká a k tomu s nadsázkou dodává: „a já jsem byla vlastně ráda, že mám, na co to hodit.“ Přesto se však nejednalo o banality. Zemřela jí maminka, řešila zdravotní problémy a k tomu jí finanční závazky vůči studujícímu synovi nedovolily investice, které by její začátky v online světě usnadnily.
Jako průvodkyni konstelacemi a rodinnou terapeutku ji to v setkáních naživo nezastavilo. Ale online produkt vybudovat nestihla. Přechod do kyberprostoru jí však stále dával smysl: „Po covidu se všechno zhluklo do onlinu. Říkala jsem si, že tam nemůžu chybět.“ A dodává: „Ale jakmile jsem začala, bylo to velké sousto.“
Po skončení prvního ročníku se vědomě rozhodla nevzdat to. Věnovala čas práci na svém mindsetu a ladění tématu. „Dívala jsem se na svoje zádrhely a postupně jsem je uvolňovala. Uvolňovala jsem se do plynutí, které mě čekalo. Byla jsem rozhodnutá, že digitální produkt zvládnu.“
Do letošního programu přišla s jasnou motivací: projít ho až do konce, vytvořit kurz a spustit ho v online prostoru. Velkou roli v tom hrála inspirace ostatními ženami v programu. „Když jsem v kongresu viděla děvčata, která se mnou šla, nebyla o tolik lepší, jen byla odvážnější. A když jsem viděla, jak referují, že už to mají, tak to mě hodně nakoplo. Říkala jsem si, že to zvládnu taky.“


Jani měla díky své práci obsáhlé pole působnosti, které bylo potřeba pro účely online projektu zúžit. Jak sama říká: „Aby to nebyl široký záběr typu ‚spasíme celý svět‘, ale něco konkrétního, co klientky posune a mě naučí cestu.“
Téma, které si zvolila – „Mateřská láska léčí, využij její plný potenciál“ – vychází z jejího letitého působení jako lektorka rodinných konstelací a pěstounka na přechodnou dobu. Opírá se o vlastní hlubokou zkušenost. „Přijímala jsem miminečka z opravdu nevlídných podmínek. Když jsem na ně působila terapeuticky, děti ode mě odcházely uvolněné, spokojené a v harmonii. Pochopila jsem, že je to cesta.“
Podle jejích odhadů, založených na dlouhodobé práci s klienty, si nese zhruba 60–80 % domácností rodové zátížení, které se předává z generace na generaci. Jani si uvědomila sílu prevence a ta se stala leitmotivem její práce. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že se můžeme poléčit už na začátku své životní cesty,“ říká. A proto chce pomáhat rodinám, aby se skrze působení maminek zastavoval transgenerační přenos traumatu na děti.
V rámci rozběhlého AŽP nejprve začala zkoumat potřeby žen ze své cílové skupiny pomocí dotazníků a to ji nadchlo. „Přišla spousta silných příběhů, některé bez zpáteční adresy, anonymně. Ale o to otevřenější byly.“ Dotazníky jí pomohly přesněji zacílit, co vlastně ženy trápí a co jim chce ve svém kurzu nabídnout.
Vedle ladění tématu začala narážet na technické překážky. „V předchozím ročníku jsem zjistila, že tam je tolik technikálií, které já jako starší paní velmi těžko zvládám. Víte, úplně jinak se k těm věcem staví děvčata ve třiceti, ale mně je šestašedesát.“ I to ji ale nakonec nakoplo. „Letos prostě nepohořím. Mám cíl a chci si jít za ním.“
Jedním z klíčových kroků bylo oslovit virtuální asistentku. Ačkoliv spolupráce s první virtuální asistentkou příliš nefungovala, Jani se nakonec podařilo najít dvě spolehlivé ženy, které se staly důležitou součástí jejího týmu. „Petra, to je anděl v lidské podobě. Myslí o dva, tři kroky dopředu než já. Ví, co chci říct, dokáže to uchopit a dotáhnout,“ pochvaluje si. Druhou asistentku přibrala jako specialistku na sítě. Bára jí udělala rešerši, sjednotila komunikaci a pomohla nastavit konzistenci obsahového plánu.
A pak přišel ještě jeden pomocník: „Vyzkoušela jsem asistenta AI a to mě dostalo! Během lusknutí prstů mi to nejenže zkontroloval, ale i pomohl sestavit další následné věci. Nechápu, proč jsem se s tím tak dlouho motala.“

Když chceme podnikat online, musíme být vidět. A to obnáší pravidelnou aktivitu na sociálních sítích. Přestože si je toho Jani dobře vědoma, natáčení videí pro ni bylo překvapivě náročnou věcí. Ne proto, že by neuměla mluvit, ale kvůli ostychu, který bylo nutné překonat. „Byla jsem vychovaná za socíku – ‚nevystrkuj hlavu, ať nejsi vidět‘. A tohle se docela blbě překlápí,“ vzpomíná.
První pokusy nebyly lehké, ale postupně se Jani začala natáčet jen tak do šuplíku. A doporučuje to i ostatním ženám: „Zvyknout si, že kamera běží, že tam chci něco říct, přehrát si to, vidět, kde jsem se přeřekla, to mi pomohlo se ostydět,“ sdílí. Dnes považuje minimálně videa ve formátu „mluvící hlava“ za uspokojivě zvládnutá.
V květnu 2025 odvysílala České televize dokument A slunce svítí dál věnovaný ztrátě dítěte. Jani se v něm otevřeně podělila o svou osobní zkušenost – ztrátu jednoho z dvojčátek v kojeneckém věku. V té době už byla maminkou ještě dvou starších dětí. Zmiňuje, že právě tato bolestivá událost ji před 30 lety vedla k přemýšlení, jak chránit další novorozené děti. A díky ní iniciovala zavedení apnoe monitorů v naší zemi. Nejprve k nám přinesla izraelský přístroj Babysense a později navázala spolupráci s firmou Jablotron, která vyvinula český typ Nanny. Tato zařízení jsou dnes běžnou součástí dětských postýlek a chrání životy mnoha novorozenců.


Další z významných zážitků začínajícího léta byla pro Jani květnová účast na celosvětovém kongresu Success Summit ve španělské Marbelle, pořádaném firmou NuSkin, se kterou spolupracuje.
Téma zdraví pro Jani není pouze teoretické. Sama si totiž prošla náročné období, kdy kvůli komplikacím po stomatologickém zákroku téměř ochrnula. „To, že vůbec chodím, je malý zázrak. A že chodím bez bolesti, to je zázrak ještě větší,“ říká. Ztráta pohyblivosti, bolesti a omezení, která s tím přicházela, ji však nezastavily. Právě v tomto období objevila výživu, která jí vrátila vitalitu a pomohla dostat se zpět do fyzické kondice. Naučila se také pracovat se svou energií a mindsetem.
Její zkušenost ji zároveň posílila v přesvědčení, že podnikání může být nástrojem proměny pro klienty i pro nás samotné. A právě díky tomuto přístupu se Jani rozhodla sdílet svou cestu jako člověk, který dokáže proměnit krizi v hybný motor dalšího růstu.

V létě se uskutečnilo také živé setkání žen z „brněnské buňky“ AŽP v zahradě pod Petrovem, které přineslo obrovskou vlnu podpory. Společný čas s ostatními byl nesmírně výživný. Sdílení zkušeností, pochyb i úspěchů Jani připomnělo, že na téhle cestě není sama. Ženy jí vyjádřily mnoho podpory a ona si při tom uvědomila, že je pro ně také inspirací. „Cítila jsem, že mi fandí, že mi věří. Že kdybych to zvládla já, zvládnou to taky.“
A právě díky tomu si Jani řekla, že to tentokrát dá – nejen pro sebe, ale i pro ně. Zároveň si ale uvědomila, kolik obsahu v AŽP jí kvůli intenzivnímu začátku léta uniklo.

Postupující léto mělo být zúročením všeho, co se účastnice AŽP naučily. Místo toho se Jani ocitla v přetížení, které začalo nabírat dramatické obrátky. Mezi zdravotními výzvami, prací a péčí o rodinu totiž musela zvládat ještě celou přípravu kurzu. A zoufale jí chyběl čas.
Stačilo pár dní volna nebo nečekaný úkol a její harmonogram byl ten tam. Jani musela například narychlo ušít kalhoty na promoci pro svého mimořádně vysokého syna. Do toho se přidaly fyzické obtíže spojené s přetrvávajícími následky předchozího ochrnutí, které ji zpomalovaly. Dokonce i počasí podle jejích slov způsobovalo, že „se potí i myšlenky“.
Každý z technických nástrojů byl pro Jani obrovskou výzvou. Webinář, e-mailová kampaň, přihlašovací stránky – všechny tyto zdánlivě běžné součástky online podnikání ji stály hodiny stresu, potu, předělávání a řešení problémů. A zatímco se Jani potýkala s vlastní energií, také její virtuální asistentka kvůli péči o děti v prázdninovém módu a dalším povinnostem měla co dělat s časem.
Jani se však odmítla vzdát: „Já jsem se letos zabejčila. Prostě neexistuje, že to nedám.“ Vědomě opustila představu, že musí být věci perfektní a místo toho se rozhodla projít si celým procesem s tím, co je k dispozici. Sama říká, že „letos možná projde jen s odřenýma ušima“, ale hlavní pro ni je projít. Její postoj by se dal vyjádřit heslem „méně tlaku, zato s odhodláním“. Brala to jako „profouknutí cesty“, kdy jde o to naučit se postup, získat zkušenosti a příště už bude jasné, co je třeba zlepšit.

A ejhle, když se blížil konec AŽP, Jani už měla připravený webinář, sepsanou prodejní stránku a na světě byl její první digitální kurz Přerušený kruh.
Přestože zvolila cestu mimo obecná doporučení, její vytrvalost přinesla ovoce. Namísto běžných 2–3 týdnů propagace se Jani rozhodla pro sdílení webináře během jediného týdne. Chtěla mít hotovo a jasno v oblasti prodejů ještě před koncem AŽP. Spoléhala na svou databázi klientek, které k ní v minulosti docházely na konstelace, terapie nebo workshopy. „Hřeším na to, že mám poměrně velkou databázi. A zatím byla otevíratelnost 40 % a celkem slušná proklikovost,“ svěřila se.
A její odhad vyšel. Webinář, který připravila těsně před startem kurzu, zhlédlo 98 lidí. „Nevím, jestli to málo nebo moc, ale já jsem spokojená,“ komentuje s klidem.
Do jejího prvního digitálního kurzu Přerušený kruh pak vstoupilo 20 žen. Pár přístupů sice dostaly kamarádky zdarma, ale z valné většiny se jednalo o platící klientky. Některé z nich znaly práci Jani z konstelací a měly v rámci dlouhodobé spolupráce slevu. Suma sumárum, výsledkem prodeje je velká spokojenost.
Jani rekapituluje celý proces s radostí a vděčností za to, že se dobré dílo podařilo i že k ní díky výhře v soutěži AŽP přišla tato výzva jak hozená rukavice. Zapojení do případové studie se pro ni totiž stalo vnitřním závazkem všechno dokončit navzdory okolnostem. Sama to vyjádřila slovy: „Chci, aby ženy mohly zazářit a ovlivňovat své okolí. A jestli je můžu k tomu inspirovat, budu moc ráda.“
Na podzim plánuje kurz ještě zopakovat a věří, že tentokrát to zvládne už v optimálnějším nastavení. „Je to velká radost. A já věřím, že to dáme. Protože když může jedna, můžeme všechny.“
Děkujeme Jani za upřímné a otevřené sdílení i za neochvějnou vytrvalost, s jakou se pustila do realizace svého projektu. Máme velkou radost z toho, že se jí AŽP podařilo dokončit a úspěšně vytvořila ziskový online produkt. Plně souhlasíme, že se tak stala pro ostatní obrovskou inspirací. Jani je ztělesněním toho, že úspěch jedné z nás s sebou bere ostatní. Přejeme jí, ať se její životní dílo i nový online projekt Přerušený kruh daří a ať přinese zkvalitnění života co nejvíce rodinám.