Cítím se podporovaná. Nasycená. Klidná.

Možná to taky znáš. Ty chvíle, kdy tě sevře strach a přesto v sobě najdeš sílu udělat krok dál. A pak další. A další. Když se po roce ohlédneš, s úžasem si uvědomíš, jak právě tyhle drobné krůčky a tvoje odvaha dokázaly proměnit celý tvůj život.

Dnešní článek přináší autentické sdílení Věrky Nekulové – mentorky a průvodkyně technikou emoční svobody (EFT), která jemně a laskavě provází ženy při zpracování strachů, limitujících vzorců i náročných životních situací. Věra podporuje podnikatelky i ženy na cestě k lásce a hojnosti, učí je cítit se bezpečně a rozšiřovat svou kapacitu.

Věrčin příběh

Dnes na mě vyskočila na Facebooku vzpomínka, která mě přenesla dva roky zpátky. Do chvíle, kdy jsem poprvé v životě šla na mentoringový oběd. Vyhrála jsem ho v soutěži a pamatuji si, kolik strachu se na mě tehdy vyvalilo.

Byla jsem v restauraci o hodinu dřív. Než vše začalo, sedla jsem si do prázdného kostela a čerpala sílu z ticha. Nepamatuju si, co jsem ten den jedla, ale dodnes vím přesně, jak moc jsem se modlila, abych to zvládla.

Mezi chody jsem odcházela na toaletu, zavřela se do kabinky a objímala samu sebe. Kolébala se jako malé dítě a šeptala si: „Jsem v bezpečí. Je pro mě bezpečné jíst na veřejnosti. Je pro mě bezpečné sedět tady tři hodiny sama s Lucií Harnošovou.“

Natřela jsem si zápěstí a spánky levandulovou vůní, zhluboka se nadechla a vyšla ven. Posílená. Ukotvená. Jako by se nic nestalo.

Malé kroky, velké proměny

Právě díky těmto malým, zdánlivě bezvýznamným krokům jsem začala postupně navyšovat svou kapacitu a stabilizovat svůj nervový systém. Myslela jsem, že to tak má každý. Až později jsem pochopila, že je to můj dar. Mé poslání, které dokážu přirozeně předávat dál.

Dnes už vím, že desítky drobných praxí, které dělám přirozeně, mohou být obrovskou podporou pro druhé. Jedna moje VIP klientka mi tento týden řekla, že miluje můj holistický přístup – a já si uvědomila, že přesně tak se dívám na svět. Holisticky.

Ohlédnutí a vděčnost

Dva roky od této zkušenosti právě končím individuální mentoring u Lucie. A cítím obrovskou vděčnost. Klid. Nasycení. Ta žena, která tehdy seděla u stolu a svírala strachy, už tu není. Dívám se na ni s dojetím i soucitem – a zároveň s úžasem nad tím, jak moc daleko jsem došla.

Ze nesmělé maminky na mateřské se stala podnikatelka, která přesně ví, co chce, a jde si za tím. S lehkostí, měkkostí a láskou k sobě i k druhým. Cítím se svobodná jako nikdy předtím.

Moje vize

Neexistuje nic, co by mě dnes mohlo zastavit. Vnímám svůj život jako dar a chci prožívat každou emoci naplno. Mám jasnou vizi, aby co nejvíc žen mohlo cítit to, co dnes cítím já. Aby se cítily bezpečně, podporované. Aby žily hojnost.

Zvedám hlavu a jdu dál. Pojď se přidat.

Těším se na tebe ve FB skupině Probuzené mámy.

P.S.: Druhá fotka je z jara, kdy mi Luci poslala kytici k mému prvnímu vydělanému milionu v projektu. Wow, a je to venku. A pokud mám jednu zprávu na konec, pak je to tato: „Když můžu já, můžeš ty taky.“