Co když jeden z nás „vyroste“ ze vztahu?

Nedávno se mě zeptala jedna žena: „Umíš odhadnout, v kolika procentech manželství ustojí růst ženy, když muž o růst nestojí, a v kolika to naopak končí?“ Tato otázka teď silně rezonuje s dobou, protože to zažívají mnohé páry. Vztahy celkově v posledních letech procházejí velkými zkouškami, a to nejen kvůli projektům.

I když na to nejsou statistiky, za sebe musím potvrdit, že se to děje. A to, co dřív nějak drželo pohromadě, se může najednou začít otřásat. Už roky se s tím setkávám u žen, které začaly podnikat, a tím se měnit, vracet samy k sobě, budovat sebelásku a jít do své síly. Zároveň často popisují pocit, že doma se cosi drolí. Někdy to jejich vztah unese, jindy ne.

Sami jsme si s mužem prošli vztahovými vlnami, když jeden z nás udělal v něčem skok a ten druhý ještě ne. Zažili jsme chvíle, kdy ten, kdo šel „napřed“, zkrátka držel svoji novou úroveň. A ten druhý si k tomu postupně dozrál. Jindy zas ten první na chvíli vědomě počkal a zase se to sladilo.

Zkušenost, že jsme to zvládli v minulosti, nám pomáhá projít každou další  fází vztahu, která přichází. Sama věřím, že i když dojde k velkému posunu jednoho z partnerů, může se to zharmonizovat.

Jsem přesvědčená, že když jeden z partnerů udělá skok, je důležité, jak ho ten druhý přijme. A hlavně – jak se k tomu skoku postaví ten, kdo ho udělal. Je důležité, aby zůstal v lásce, s otevřeným srdcem a soucitem. Největší past je začít se povyšovat a myslet si: „Už jsem dál a vím víc než ty.“ Toto nastavení často zablokuje možný vývoj.

Když zvedáme své standardy ve vztahu, v podnikání, ve vztahu k sobě, je důležité, abychom je prostě žili, ne je vnucovali. A pak je možné, že se vztah přirozeně srovná.

Buď v lásce, v soucitu a otevřenosti. To je to pole, kde se může stát cokoliv, ať už je to sladění, posun nebo láskyplné rozdělení. Ale když tam zůstane tlak, hodnocení, představa, jak by „to mělo být“, může to celé zatuhnout a bolet.

Proto je důležité nevytvářet iluze a myslet si, že „vím, co je pro druhého správně“ nebo že ten druhý něco „nechápe“. Možná chápe zas něco jiného a jeho cesta je zcela jiná.

A na závěr ještě jedno malé doporučení: nedělejte definitivní závěry kvůli krátkému období. Někdy se má všechno rozbourat, aby se to mohlo postavit znovu, na lepších základech. A právě proto může nakonec být tohle období tím největším darem – pro tebe, pro něj, pro vás.

Pokud chceš víc inspirace, nalaď si epizodu podcastu Alchymie ženy – Životní změny a jejich vliv na vztah. Zjistíš, že i v náročných obdobích je možné milovat do hloubky – s respektem, dotekem a otevřeností. Sdílím v ní praktické tipy a ukazuji, že krize nemusí vztah zničit. Naopak ho může posílit.