Zdroje: Prameny tvé vnitřní síly

Pamatuješ si na nějaký okamžik, kdy jsi stála na hraně? Kdy se něco důležitého hroutilo, ale stejně jsi šla dál? Možná to bylo zlomené srdce, možná tě zradil někdo blízký, možná ses cítila vyčerpaná a už jsi ani nevěřila, že to někdy bude jinak. Přesto sis našla způsob, jak tohle ustát.

Odkud se vzala ta síla? Tohle je otázka, kterou si kladu znovu a znovu. A odpověď je vždycky stejná: síla byla vždycky ve mně. Jen jsem ji někdy neviděla. Někdy jsem zapomněla, že mám odkud čerpat.

Říká se tomu „zdroje“. Jsou to prameny, ze kterých se můžeme napít, když máme žízeň po klidu, podpoře, útěše, jistotě a radosti. Jsou tady pořád. Jenom se někdy mohou pro nás stát neviditelnými. Naučit se vidět své zdroje je jako najít v lese studánku, o které jsi ani netušila, že tam celou dobu je. Jakmile ji objevíš, budeš už vždycky vědět, že máš odkud brát.

Zdroje, které máš vždycky k dispozici

Zdroje nejsou jen věci, které tě baví jako knihy, meditace nebo tvoje koníčky. Patří mezi ně všechno, co tě kdy podrželo. Veškeré vnitřní i vnější síly, díky kterým jsi tady. Možná jsi je ještě nepojmenovala, ale jsou v tobě.

Pracovat se svými zdroji znamená vědomě se k nim vracet. Nenechat je zarůst plevelem zapomnění. Učit se čerpat dřív, než padneš. Protože když se napojíš na své zdroje, už nikdy nebudeš bezmocná. Pojďme se podívat, kde je všude můžeš najít.

1. Tvůj příběh – všechno, co už jsi zvládla

Kdybys zavřela oči a promítla si celý svůj život jako film, viděla bys chvíle, kdy ses bála, že to nedáš. Viděla bys pády a zlomové momenty, kdy se všechno změnilo. A viděla bys, že jsi tady. Tvůj příběh je tvůj zdroj. Všechno, co jsi kdy zvládla, v tobě zůstalo jako zkušenost, kterou už ti nikdo nevezme.

Zastav se a zeptej se sama sebe: „Kdy naposledy jsem si myslela, že to nezvládnu, a zvládla jsem to? Co mi tehdy pomohlo? Jaké vnitřní zdroje jsem v sobě objevila?“ Všechny tvé jizvy jsou ve skutečnosti tvá síla, tvé zkušenosti a důkaz tvé odolnosti. Spoj se s nimi a obejmi je, protože patří k tobě a díky nim ses dostala až tam, kde jsi nyní.

2. Tělo – moudrost, která tě nikdy nezradí

Kolikrát už jsi šla přes svoje hranice? Kolikrát jsi zatnula zuby a řekla si „to vydržím“? Kolikrát tě tvé tělo varovalo, že už nemůže, ale ty jsi ho neposlechla?

Tělo je nejbližší zdroj, který máme. Tvé tělo ví. Ví, kdy jsi unavená, kdy potřebuješ pohyb, kdy volá po doteku, kdy se potřebuješ zastavit. Když se na něj napojíš, nebudeš se muset ptát, co vlastně potřebuješ. Budeš to cítit.

Polož si ruku na srdce a zeptej se: „Co mi mé tělo právě teď říká? Kde cítím napětí, kde uvolnění? Jak se dnes můžu ke svému tělu chovat jako k nejlepšímu příteli?“ Dovol si slyšet, co se v tobě odehrává a začneš se cítit jinak. Silnější a přítomnější.

3. Vztahy – opravdová spojení, která tě nesou

Když jsi byla malá a něco tě bolelo, možná jsi běžela za mámou nebo babičkou, protože jen to, že ses mohla schoulit do jejich náruče, ti přineslo úlevu. Když jsi vyrostla, možná ses naučila věci zvládat sama. Možná sis zvykla na to, že být silná znamená nikoho neobtěžovat. Opravdové vztahy jsou ale zdrojem, který nemůžeš nahradit ničím jiným. Jsou to lidé, kteří tě vidí i ve chvílích, kdy si ty sama připadáš neviditelná.

Jsi obklopená lidmi. Někteří tě vyčerpávají, jiní pozvedají. Ať chceš nebo ne, vztahy tě formují. Vzpomeň si na člověka, který tě dokáže vidět takovou, jaká skutečně jsi. Co ti dává a jak se cítíš v jeho přítomnosti? Jak často se obklopuješ lidmi, kteří tě skutečně podporují, ne jen zabírají tvůj prostor? Možná je načase některé vztahy posílit a jiné nechat odejít.

4. Tvá vlastní hloubka

Určitě už sis prošla něčím, co bylo hodně těžké. Možná ses bála, že tohle je moment, kdy už zůstaneš ležet. A stejně jsi vstala. Někdy pomalu, jindy rychle, ale vždycky ses znovu postavila na nohy. To, co tě drželo, nebyla náhoda. Bylo to něco důležitého v tobě.

Tvá síla se nezapíná jenom v krizi. Často si ani neuvědomujeme, co všechno jsme schopné zvládat každý den. Co když tenhle tvůj vnitřní zdroj není určený jen pro přežití a můžeš s ním vědomě pracovat? On je v tobě stále, nemizí.

Je to tvoje vnitřní moudrost, tvé vedení. Možná intuice, která ti říká, co je pro tebe správné, i když si tím nejsi racionálně jistá. Schopnost se utěšit, povzbudit, dodat si odvahu nebo prosadit v náročných situacích. Patří sem i, pokud dokážeš vidět věci z lepší stránky a díky tomu jsi psychicky odolnější. Je taky možné, že ve složitých momentech nacházíš elegantní řešení. A třeba umíš v pravý čas udělat tu pravou věc, která prolomí ledy. Možná je to tvé odhodlání nebo to, že si jen dovolíš na chvíli přestat bojovat a poddat se proudu života, který tě nese.

Jak to máš ty… co tě vždycky podrželo, jaké vnitřní kvality tě nesly? Síla? Odolnost? Schopnost vnímat širší souvislosti? Tvá schopnost se adaptovat? To všechno jsou tvé vnitřní zdroje, o kterých bys měla vědět a za které si zasloužíš sebe samu ocenit.

5. Rituály – kotvy života

Možná to vypadá, že rituály jsou něco velkého, na co potřebujeme svíčky, vykuřovadla a hluboký duchovní přesah. Ale rituál je cokoliv, co náš vrací k sobě. Ranní káva v tichu, způsob, jak si češeš vlasy, hudba, kterou si pustíš v autě… Rituály dávají tvým dnům rytmus, pomáhají ti zakotvit se v tom, co je ti vlastní.

Vytvoř si seznam věcí, které tě ukotvují. Piš bez přemýšlení. Může to být klidně i chůze bosky nebo teplo slunce na tvé kůži. Když se pak budeš cítit vyčerpaná, vyber si jednu z těchto věcí a udělej ji vědomě.

6. Příroda – nejčistší zdroj regenerace

Příroda nebojuje. Nepřemýšlí, jestli dává smysl, aby strom ztratil listy, jestli má jaro přijít dřív nebo později. V přírodě všechno plyne v dokonalém rytmu. Příroda prostě je. Když jsi v ní, vracíš se sama k sobě.

Jak se cítíš, když jsi venku? Co v tobě vyvolává pohled na vodu, oheň, vítr v korunách stromů? Jak se mění tvá energie, když se dotkneš země?

Někdy je cesta zpátky k sobě mnohem jednodušší, než si myslíš. Stačí si sednout do trávy, projít se v lese nebo pracovat na zahrádce.

Zdroje tu jsou, pojď se s nimi spojit

Možná jsi na ně zapomněla a uvěřila, že jsi na všechno sama. Ale zdroje tě nikdy neopustily, stačí se k nim vrátit. Dovol si z nich čerpat. Vědět, že nejsi sama. Věřit, že máš odkud brát. Protože síla, kterou hledáš, v tobě už dávno je.