Léčivá náruč ženy

Když je dítěti smutno, schoulí se v náruči své maminky a nezáleží na tom, kolik je mu let. Může to být miminko, puberťák, ale klidně už dávno dospělý. Laskavá náruč mámy dokáže zahojit mnohé. Prostě jen tím, že je k dispozici. Nechci samozřejmě nijak umenšovat hodnotu mužské náruče, ale je přece jen trochu jiná.

Ženská náruč je měkká, teplá, jemná, hladivá, plná soucitu, pochopení beze slov, uznání, propojení. Je léčivá, aniž si to možná uvědomujeme. Je to bezpodmínečná náruč matky země ztělesněná v ženě. Ale nemusí to být jen naše máma, může to být jakákoli žena – babička, teta, přítelkyně, kamarádka, kolegyně, paní na ulici. Náruč, která je otevřená, když ji potřebujeme. Velmi často nám život do cesty pošle i náruč cizího člověka, která se otevře v pravý čas.

Léčivá náruč ženy je obrovské požehnání pro nás všechny. Je to výzva pro nás ženy, abychom ji otevíraly pro potřebné, protože je to dar, kterým můžeme být velmi prospěšné a samy bohaté. Ve své rodině, v ženském kruhu, v práci, kdekoli. Obejmutí není jen lidský dotek, je to mnohem více. Je to řeč těla, propojení, obdarování, soucit s druhým. 

Čím více svou otevřenou náruč věnuješ ostatním, tím více budeš bohatá. Protože dávání a dostávání jsou jedno. V jednoduchosti, v bytí. Otevřená náruč je tu pro nás všechny a všechny ji také můžeme poskytnout, když si to dovolíme. Přesto tak často vídáme náruče zavřené. Čím více je zavřené srdce, tím déle zůstává zavřená i náruč. Neseme si s sebou mnohá zranění, která jsou pro nás těžká opustit. 

Přesto je to tak jednoduché. Nenechme se připravit o tento zázrak lidského bytí, kterého je v hojnosti zapotřebí každý den. Mít otevřené srdce pro ostatní. Laskavost, kterou všichni potřebujeme a vlastně nás nic nestojí. Stejně jako úsměv, teplé, milé slovo. 

Kdykoli jsem v nějakém ženském kruhu hluboce vnímám, jak objetí a ženská náruč otevírá srdce a jak ženy pak společně září. Propojují se, obohacují a léčí se vzájemně. Odcházejí proměněné, uvolněné a lehčí, protože si dovolily otevřít se druhé ženě, i když před tím byla třeba úplně cizí. O to více je otevřená náruč léčivá v rodině. Řeší konflikty, mírní napětí, propojuje, pomáhá odpouštět.

Ano, je to taková jednoduchost, o které všichni víme a přesto – jak často otevřeme náruč pro druhého člověka? Každý den? 2x v týdnu? Nebo méně? Pojďme to společně změnit. Otevřít svou náruč, obejmout a pohladit někoho každý den. Učit tomuto soucitu a laskavosti i své děti. Propojovat se v lidskosti a lásce. Děkuji, že můžeme.