Proč vlastně dělat práci, která mě nenaplňuje?

Jak odpovídáš, když se tě někdo zeptá, co děláš? Zda tě tvá práce baví? Odpovíš upřímně a s radostí, že ano, že tě práce naplňuje, že jsi o ní snila, že je to pro tebe to pravé? Jsi nadšená? Ráda, že ji máš? Těšíš se na další úkoly a výzvy, které přenáší? A je tomu opravdu tak? Jsi k sobě upřímná? Samozřejmě, ne všichni si tuto otázku kladou. To je v pořádku, každý máme svou cestu. Něčím se vyučili, něco vystudovali, nastoupili do práce a zkrátka do ní chodí. Občas je něco naštve, občas nejsou spokojení, občas mají chuť odejít, někdy tiše závidí někomu v okolí, že dělá, něco zajímavého, co ho baví, ale pak nad tím mávnou rukou a jdou druhý den zase dělat to své. 

Jiní lidé sní o tom, že možná jednou, až bude nějaká příležitost, nebo až je něco opravdu hodně naštve, pak možná, svou práci změní. A roky běží. Někteří občas zkusí změnu. Vyzkoušení jinou práci nebo třeba podnikání, ale při prvním neúspěch se vrací zpět a jsou rádi, že mají své “teplé” místo. Obzvlášť v dnešní nejisté době plné obav ze zítřka. Někoho odradí okolí, že je to příliš náročné, že se stejně neuchytí, že neumí nic zajímavého. Postaví si do cesty různé překážky, proč změna vlastně není možná.

Ale pak jsou lidé, kteří pokud nejsou spokojení, o změně nejen sní, ale také ji udělají. Třeba pomalými krůčky. Protože proč bychom měli dělat v životě práci, která nás nebaví a nenaplňuje? Vždyť prací trávíme velmi mnoho času a měla by nám dávat smysl, měli bychom v ní využívat své nápady, svou kreativitu, své nadání. To všechno, proč jsme vlastně na tento svět přišli a jsme zde právě nyní. Díky čemu jsme jedineční a neopakovatelní. 

Nechat ležet ladem své poslání je veliká škoda nejen pro nás, ale také pro ostatní, které bychom mohli obohatit, něco důležitého jim do života přinést. Dávat světu své dary je vlastně smysl našeho bytí tady na zemi. Naše dny jsou omezené a je jen na nás, jak je prožijeme. 

Asi všichni je chceme je prožít v plnosti, laskavosti, radosti, být v životě šťastní a naplnění. Také práce, kterou děláme s radostí a jsme pro ni stvořeni vypadá úplně jinak, než když ji děláme, aniž bychom jí rozuměli, zajímala nás, bavila, když jen plníme své povinnosti, protože za to dostaneme zaplaceno. Chodit do práce, protože dostaneme zaplaceno je jistě důležité. Peníze jsou energie, kterou v životě chceme a potřebujeme. Ale pokud pracujeme jen pro peníze, asi brzy zjistíme, že je to málo. Obzvlášť pokud těch peněz není dost.

Radost a energie, kterou do jakékoli své činnosti vkládáme se vždy projeví a vrací se nám zpět. Avšak nejen radost a nadšení, ale také stres a frustrace. Když najdeme a vkládáme do práce své talenty a naše poslání je to obrovské požehnání. Skvělé je, že každý z nás je jiný, má jiné dary a tedy všichni můžeme dělat práci, která nás naplňuje a jsme pro ni určeni, máme pro ni cit. Jakákoli práce nebo činnost může být konána v lehkosti a radosti. A ta radost a lehkost pak vstupuje do celého našeho života. 

Pokaždé když vstoupím někam, kde pracují lidé, kteří svou práci dělají rádi, je to nádherné. Nezáleží na tom, zda je to paní učitelka ve škole, prodavačka, masérka, lektorka jógy, květinářka, řidič autobusu, číšnice. Vždy je to úžasné a já mám velkou radost. Je to na nich vidět už z dálky. Jak se dívají, jak hovoří, jak se pohybují v prostoru, jak září. Úplně jinak vypadá a chutná jídlo, které uvařil kuchař, který svou práci miluje a zcela jinak, když ho připravil kuchař, který prostě vaří, protože musí, protože to tak vždycky dělal.

Dělat svou práci vědomě. Neustále se vzdělávat, tvořit, obohacovat sebe i ostatní, být světu prospěšná, to přináší obrovskou radost. To si vlastně všichni přejeme, to chceme. A máme možnost to ovlivnit. Rozhodnout se žít své poslání. Nestát v pozadí a neříkat si, to bych udělala jinak, tohle bych zrušila, protože to nefunguje, a tamto bych podpořila, protože to všichni chtějí. Ale dělat to, měnit, co nefunguje, dělat co nám jde, čemu rozumíme, co vnímáme, že je naší podstatou.

Protože to svět potřebuje, a právě v této nejisté době. To je nádherná cesta, jak dělat svět smysluplnější, opravdovější a autentičtější.

Ráda bys dělala něco, co tě naplňuje a má skutečný smysl? Láká tě práce se ženami a chtěla bys zkusit pořádat ženské kruhy? Přijmi pozvání do 4denního kurzu Staň se Průvodkyní, který začíná 18.11. a ve kterém se dozvíš, co obnáší role Průvodkyně a jak s ženskými kruhy začít.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.