Co je mou podstatou?

Možná máš pocit, že neumíš nic mimořádného, že jsi jen obyčejná žena, co se stará o svou rodinu, domácnost, chodí do práce, třeba do kanceláře, do školy, do obchodu a žije úplně běžný život. Že vlastně nic moc neumíš, jen běžné věci, že prostě v ničem nevynikáš. 

Ono je někdy náročné vidět v čem jsme dobré, protože většina z nás vyrůstala v prostředí, kde bylo třeba naučit se a dřít, to co nám nejde. To, co nám jde se příliš nebo vůbec nepodporovalo. Ve škole jsme se nevěnovaly tomu, co nás opravdu baví, čemu bychom se mohly věnovat do hloubky. V čem je naše mistrovství. Co nám šlo se oznámkovalo dobrou známkou nebo pochvalou a dále nebylo třeba se tomuto tématu věnovat.

Velmi často se v nás také usadila obava z toho být viděna. To se přece nenosí. Podstatné je moc nevyčuhovat, být skromná, poslušná, nenápadná, moc se neukazovat. To se nesluší někde se předvádět, být moc chytrá, něčemu příliš rozumět, co si ostatní pomyslí?! A tak jsme postupně rezignovaly na své sny a touhy, co bychom chtěly opravdu z hloubi svého srdce dělat. Co nás naplňuje a jde nám skoro samo nebo se v tom chceme rozvíjet, protože nás to nesmírně baví. A připojily jsme se k dělání věcí, které jsou pro nás dobré, kde se budeme mít “dobře”, kde na nás rodina může být hrdá, kde budeme mít určitou prestiž nebo vyděláme dostatek peněz. 

A i když to okolí určitě myslelo dobře, chtějí pro nás to nejlepší, tak se vlastně zapomněli zeptat, co bychom chtěly my. Samozřejmě, že ne vždy, ale velmi často. Ty jsi se zeptala sama sebe, co by jsi opravdu chtěla dělat?

Nyní je tedy čas vystoupit ze svého stínu pochybností o sobě a postavit se za sebe, za své sny a touhy. Postavit se do své síly a najít si cestu ke své autenticitě, ke svému zdroji. Opustit své staré představy, jak by věci měly být a kým bychom se měly stát. Není možné, se dále identifikovat s příběhem oběti a čekat, že v životě uspěješ. Každý den si připomínej svou velkou vnitřní sílu a neohlížej se na to, co si myslí ostatní.

Osvobození se od starých vzorců s sebou přináší obrovskou úlevu, hlubokou odvahu a energii vykročit se svého stínu. Být viděna a zářit. Je důležité přetrhat okovy minulosti, aby mohlo vzniknout něco nového a opravdového. 

Buď otevřená, autentická, milující a ochotná se učit, objevovat nové cesty. Život na tvé volání odpovídá svým jedinečným způsobem. Jen je třeba být otevřená a přijímat, co k tobě přichází, i když se to třeba neshoduje s tvojí představou, s tvým přáním. Život nám občas přináší věci jinak, než jsme si je představovali, ale pokud lpíme na svých představách velmi často mineme ty podstatné věci, na které jsme čekali. Prostě si jich nevšimneme, nepoznáme, že to jsou právě ony. To, co mohlo proměnit náš život a naplnit naše sny. Projde to kolem a my si toho nevšimneme a čekáme dále.

Protože vidět a přijímat s otevřenou náručí možnosti, která nám život posílá do cesty je obrovská moudrost a požehnání. Plynout v proudu života a nechat se jím unášet a obohacovat.