Příběh Kroupa & Kroupová

Ona ho potká, vyhlídne si ho a rozhodne se, že mu POMŮŽE, že s ní ON bude šťastný, to ona ví, že dokáže. A tak spolu žijí. Cestují, pracují, mají každý své přátele. Ona je velmi úspěšná ve svém oboru a jemu se daří podnikat. Až časem se ukáže, že spolu SOUPEŘÍ, ale to v tuto chvíli nevidí a ani to není podstatné. Důležité je, že se mají spolu dobře a pohodlně. Narodí se jim vytoužené děti. Najednou je jí 40 a vzpomene si na své dětství a své sny, které touží naplnit. On to nechápe. Proč změny? A ona o tom nedokáže více MLUVIT. Nedokáže říct, co skutečně CHCE.

A tak se ona víc a víc zajímá o to, co cítí, co se to děje v jejím těle. On zase o svou práci, kamarády, sporty. Chtěla by mu to i říct, ale když to zkouší, narazí. A chápe to. ON má tolik práce a starostí, a tak ho nechce zatěžovat. ONA se vzdá nabídky vrátit se do práce, pokračovat v kariéře a je doma s dětmi 5 let. Je šťastná, objevuje vzpomínky, sny, učí se, vzdělává, studuje vše o těle, mysli i duši a je tím tak fascinovaná. Má kolem sebe nové kamarádky, kamarády, se kterými to vše sdílí, žije, brečí, směje se, tak moc se jí OTEVÍRÁ srdce a cítí, že je zase SAMA SEBOU. Doma se už ale sdělují jen provozní věci. Není jí v tom dobře, ale nechce si přiznat, že by to dokonalé manželství nefungovalo.

ONA je hrdinka, bojovnice, DRŽÁK, hodná holka. Jak říká její máma: „Co by tomu řekli lidi!?“ A tak drží dál. To vydrží. Vždyť je tak vzdělaná, tolik o tom ví. On se určitě vlivem její proměny změní. A on se i změnil. Šel do své síly a všiml si i její proměny. Ale začal se jí bát, a to sakra hodně. A tak využívá své převahy. Protože on je přeci ten, kdo vydělává, chodí do práce, cestuje, je ve společnosti. Ona má přeci na starosti JEN děti, domácnost, dům, zahradu, babičky, dědečky a nechodí už mezi jejich společné přátele. A tak jí začne říkat, že je jiná, divná, špatná, nerozumná, dělá divné věci, poslouchá divná videa. A ona tomu uvěří, vše potlačí a ZTRATÍ opět SEBE SAMA.

Když jí jednoho dne řeknou, že má rakovinu děložního čípku, tak ONA VÍ, co se stalo. Vnímá, co se děje v ženské linii. Všechno to, co se předtím učila, cítila a odblokovávala, se najednou OTEVŘE, SPOJÍ a ROZHOŘÍ touhou k životu, k nenaplněným snům, k lásce. A ONA se opět najde. Dodnes to neumí popsat, ale odmítne náročnou operaci. Něco uvnitř ní řeklo NE! Poslouchá své tělo, duši. Čistí, kouzlí a modlí se. Ve snu vidí 10 věcí, které musí udělat… A za měsíc se na vyšetření potkává s osvíceným doktorem, který jí říká: „Vy se nemusíte bát. Vaše tělo se uzdraví SAMO. Testy nic neukázaly, ale budu vás 2 roky sledovat“.  S tímto doktorem prožila 2 roky nejvtipnějších a nejmoudřejších rozhovorů a gynekologických prohlídek a loučili se slovy: „Sbohem, vy ke mně do ordinace nepatříte.“

A než ty 2 roky uběhly, ona změnila práci, která pro ni dříve byla prací snů. Dokončila terapeutický výcvik, přeměnila zahradu i dům, zbavila se nepotřebných věcí, cestovala a začala tvořit vše, co si přála jako malá. Jen jeden jediný bod nesplnila. Nerozvedla se. Zůstala, protože stále věřila, že „není úplně normální“. A taky, že když toho tolik udělala, že i on bude INSPIROVANÝ. Jenže on chtěl KLID. Ne ji, ženu se svými pocity, dary, emocemi a plány. On se nechtěl nikam, naprosto nikam posunout…

A ona se jednoho ráno nezvedla z postele. Vyhřezla jí plotýnka. Brečela hodiny a dny bolestí. Operaci odmítla. Věděla, že pes je zakopaný někde jinde, ale strašně se bála. Teprve když jí kamarádka advokátka řekla: „nech si pomoct“, konečně ty rozvodové papíry podepsala. A pak stála u soudu, kde málem omdlela bolestí. Ze zad i z puklého srdce. Její plotýnka se pak vstřebala a vrátila se sama zpět na místo.

Potom se přihlásila do Alchymie ženy, protože věděla, že není na co čekat. Že přišel čas doléčit svou duši mezi ženami. Že život utíká a každý den je třeba prožít naplno. Za sebe. Ale je potřeba vědět, co je to to ZA SEBE. Jak přistupovat s laskavostí k sobě i k druhým. Protože potom se tak dobře spí i ráno vstává. 

A já vám tímto děkuji z celého srdce, Lucie a Magdo. Protože já přesně vnímám, co se ve mě děje. Já tomu rozumím. Ale teprve díky vašemu videu o vztazích jsem se tomu konečně od srdce ZASMÁLA. Konečně jsem přijala, že se to děje MNĚ. Přijala jsem SVOU zodpovědnost, vzala jsem si zpět svou SÍLU a cítím, jak ŽIJU. A je to tak vtipné, jak to ten ŽIVOT umí. Děkuji.

~ sdílíme se svolením účastnice ročního kurzu Alchymie ženy