„Holky, Vendy a Marti,
bylo to BOŽÍ. Nečekala jsem vůbec nic. Já na ty úplně moc ezo věci nejsem, racionální hovádko ve mně je silné. Vlastně hlavní motivací bylo strávit čas s nejstarším dítětem dokud o to ještě stojí a vynahradit ji tak aspoň částečně ty roky, kdy taky byly mladší sourozenci … ALE !!! Všechno, co jste předvedly, jak jste to nakombinovaly a vyskládaly bylo v takové lehkosti, přizozenosti, hravosti, že prostě WAU. Rituál MENARCHE byl překrásný, dojemný a přesto NESTROJENÝ a přirozený. Už se těším, až si ho Anička taky dá. Přála bych všem maminkám, aby mohly strávit takto intenzivní čas se svou holčičkou a uvést ji do světa žen s takovou láskou. Na pohodu. Holky, krásně k sobě pasujete!!! Vrátila jsem se úplně vyzenovaná, restartovaná a HODNĚ spokojená. Prostě DOBRÝ TÁBOR. Užijte léto a děkuji moc!“

Martina

„Dojíždím stále na vlně víkendové, takže jsem ještě nedoputovala:o) Manžel byl trošku smutný, že jsme neměly potřebu sdílet jako obvykle. Doteď cítím, že kdybych o tom povídala, intenzita naplnění by se vytratila. A o kouzlu prožitého ani nemluvě...To se musí prostě zažít...Aniž bychom se s dcerkou domluvily, mlčíme, koukáme do sebe, tulíme... jsme... jsme jedno...jsme dvě:o) Je to už asi trapné klišé, ale opravdu cítím velkou vděčnost... Děkuju...“

Saša

„Milá Vendy, milá Martino, konečně se dostávám k tomu, abych vám mohla napsat a hlavně poděkovat za všechny odkazy, fotky a hlavně za úžasný víkend plný zážitků!!! I přesto, že už je to skoro měsíc (!), co jsme se s Eliškou vrátily z pobytu "zpět do reality", máme jej stále v živé paměti. Všude kudy chodím, tak o tom nadšeně vyprávím. Program byl nabitý, krásně propracovaný, dozvěděla jsem se spoustu věcí a věřím, že i Eliška si spoustu informací uchovala. A kolik krásných výrobků jsme vytvořily! Pro mě byl zásadní hlavně ten společně strávený čas, být tu jedna pro druhou a poznat i ostatní maminky a dcerky. Přínosné pro mě bylo vzájemné sdílení a všudypřítomná ženská energie. Mám pocit, že to náš vztah utužilo a uvolnily se i nějaké bloky. Penzion Slunečnice byl pro setkání perfektním místem, bylo o nás krásně postaráno. Určitě plánuji jet s Eliškou na další pobyt, až bude trochu starší a mladší dcerku bych ráda vzala na tento pobyt (ale musím minimálně 3 roky počkat). Ještě jednou děkujeme za vaši péči, za to, že jsme mohly společně BÝT. Zdravíme vás a těšíme se na další setkání. Ať se vám na vaší cestě daří.“

Lenka a Eliška

„Milé ženy, konečně jsem se dostala k tomu napsat zpětnou vazbu. Pobyt byl úžasný! Tamarka by tam nejraději zůstala už navždy 🙂 Ubytování perfektní, strava vynikající, prostředí a okolí mlýna boží! Program víkendu krásně ženský pečující. Vy jako organizátorky a průvodkyně celým víkendem nesmírně inspirativní. A ten kruh žen, který se tam sešel, měl velkou sílu a krásnou energii podpory a sdílení. Jsem vděčná, že jsme toho byly součástí. Moc se těším na další setkání v kruhu. Martinko, Vendy, přeji vám krásné plynutí. Mějte se moc krásně,“

Dana a Tamarka

„Víkend, který jsme zažily s dcerkou na podzim 2021 byl nádherný, hýčkací, plný blízkosti, smíchu, objímání a tance, zpomalující a zároveň propojující. To vědomé trávení času spolu je tak nádherné. Člověk ani netuší, jakou sílu to může mít. Jsem moc vděčná, že dcerkám bylo nádherně laskavě vysvětleno, jak naše ženské cyklické tělo funguje, jak se mění a proč vlastně. Zároveň jsme měli tu čest být součástí rituálu menarche pro dvě úžasné slečny, za což jsem velmi vděčná. Mělo to neopakovatelné kouzlo od začátku do konce, vše vymyšleno do posledního detailu. A Tuněchodský mlýn a úžasný kuchař jen podtrhly celkovou atmosféru. Přála bych takový čas všem maminkám a dcerám, byť jen jedinkrát. Vendulko, Martinko, děkujeme!“

Martina

„Víkend v Tuněchodském mlýně, který je tak dobře skrytý v krásné přírodě, že nevidíte nic jiného než stromy, les, přírodu, byl plný různorodých činností. Od meditace, jógu, tvoření, tanec, sdílení v ženském kruhu, po hýčkání se a povídání si maminky a dcerkami o věcech, na které si v běžném dni málokdy uděláme čas a prostor. Organizátorky připravily místo, kde se odehrával přechodový rituál pro dívky, které si přály oslavit příchod své první menstruace. Večer provázela hmatatelná energie, tajemná síla obřadu. Je uklidňující navracet se zpátky k tradicím a oživovat mizící rituály. Moc děkuji, že jsme se víkendu mohly zúčastnit a zažít tu kouzelnou atmosféru! Maminkám a dcerkám, které váhají, můžu jen doporučit!“

Ivana

„Jsem maminka tří dětí a s nějakou pravidelností se každému snažím věnovat nějakou sólo akci jen s mámou. Na pobyt s Anetkou jsem se strašně těšila. Je teď u nás moc nových věcí, práce, studium, malý nastoupil do školky a jsem šíleně unavená. V pátek se mi vlastně ani nikam nechtělo, říkala jsem si, že bych prostě jen chtěla nic nedělat. Cesta byla hrozná, ale pak... byl to báječný víkend. První noc jsem se úžasně vyspala a čas s Anetkou si naplno užila. I z její strany jsem cítila spokojenost. Byl to krásný víkend bez řešení starostí všedního života. Vrátila jsem se domů plná energie... A určitě pojedeme znovu i na pobyt pro větší slečny a doufám, že na jaře bude i pobyt pro mladší děvčata, abych si krásný víkend užila i s Taničkou. Budeme se těšit příště. :-)"

Zuzka a Anet

„Moc ráda bych Vám vyjádřila svou vděčnost. Váš projekt je naprosto báječný tolik emocí a pozitivním krásných pocitů jsem dlouho nezažila. Asi je to tím, že to bylo umocněno radostí mé dcery. Ona byla šťastná a spokojená, já tedy dvojnásob. Odvezly jsme si obě spoustu zážitků které nám nikdo nevezme. Lea si vytvořila krabici vzpomínek kam si vložila vše s pobytu včetně okvětního lístku s růže. Byla s rituálu nadšená. Takže můj strach jak to tam bude probíhat se proměnil v obrovské nadšení mé i její. Došlo tak k propojení mezi mnou a jí. Večer po návratu si ke mě vlezla do postele a jen tak jsme leželi vedle sebe a nechali doznívat hezké pocity. Takže velké díky Vám oběma Vendy a Martinko jste báječné ženy .“

Katka a Lea

„TANTRICKÝ VÍKEND MÁMY A DCERY To by mě zajímalo, co se vám teď honí v hlavě S čím máte Tantru spojenou vy? Jak se může během víkendu, který je o společném prožívání Mámy a Dcery, také dít Tantra? Je to totiž široký pojem. A pro mě Tantra (tkát) znamená cestu, jež spřádá opět dohromady. Spojuje zase pospolu to, co se v tomto hektickém světě rozdělilo. Je o léčení, sjednocování a vytváření úplnosti vztahu nejenom se sebou. Ale hlavně je o totální VĚDOMÉ přítomnosti, plynutí v tady a teď. O naslouchání ze srdce a o absolutním přijetí. A na tohle všechno jsme si vědomě se starší dcerkou udělaly čas. Dříve jsme už vícekrát jely dohromady i s tou mladší a dokonce mou maminkou, ale právě že tam nemohla být jen PLNÁ pozornost na tu jednu jedinou. Tak se dcerky domluvily a chtěly každá zvlášť. A bylo to boží. A velmi i díky úžasným průvodkyním světa Maminek a Dcer, Vendula Šprynglová a Martina Kykalová. Tyhle dvě malinké křehké ženy v sobě nesou obrovsky hřejivou, něžnou a klidnou esenci lásky a přijetí. Vytvořily bezchybný bezpečný prostor, který krásně nenásilně plynul jako řeka a cestou potkával kamínky Zastavení, Uvědomění, hojivých Slz, léčivých Objetí a silných přechodových Rituálů. Červenou nití jsme opět pospojovaly ztracená propojení všech žen z mnohých rodů, všech nás 21 dvojic i každé Mámy a Dcery. Vypnuly jsme autopilota, zastavily kolo mlýna všedních dní a defibrilátorem něhy, péče a naslouchání jsme opět nahodily naše srdce do rytmu ZŘÍM TĚ. A tím se srdce otevřela a stala se alchymistickým základem k tomu, aby se mohlo odehrát léčení. Tohle vše je pro mě Tantra a já už to nechci a neumím jinak. A byla tam i masáž, protože bez dotyku to nejde! A byla tam i mnohá objetí, neboť s otevřeným srdcem se rozevírá i náruč. A byly tam i slzy, protože ty něžně smyjí dlouho skrývané pocity. A byl tam i tanec, smích a láska, protože jsme to MY, které se rozhodly mít srdce na dlaních. Buď to i TY prosím."

Markéta

Sedíme v kruhu tvořeném dvanácti holčičkami přitulenými ke svým maminkám, uprostřed hoří svíčka a ve vzduchu to jiskří emocemi. Hlavně těmi radostnými a veselými, i když občas se vynoří i ty bolavé. Ale i ty tu mají své místo.
S Amálkou se držíme za ruce a mně je moc hezky a zároveň trochu do pláče. Vidím, kolik lásky tu mezi námi je, jak kouzelné a jedinečné jsou naše dcery, a jak úžasné a jedinečné jsme my, jejich mámy, ale zároveň jak často samy sebe v myšlenkách bičujeme, nevěříme si a jsme plné pochybností a strachů, které si na sebe, často pod tlakem vlastních nebo společenských očekáváních, nabalujeme.
A mně je z toho vedle té radosti z úžasného Pobytu pro mámy a minidcery maličko smutno, protože sama vím, jakou bolest na duši si tím způsobujeme a zároveň jak osvobozující je si přiznat, že nejsme dokonalé, ale i přesto jsme právě pro svoje děti ty nejlepší mámy na světě.

Ale abych se vrátila úplně na začátek…
O víkendu jsme s Amálkou vyrazily na ryze holčičí pobyt pořádaný inspirativní a úžasně ženskou ženou Luckou Ratajskou a díky tomu jsme s Ami krásně opečovaly náš vztah, dosytily vzájemnou blízkost i pozornost, které je někdy doma, kde to překypuje tou klučičí hlučnou a bojovnou energií, méně, než bych si přála.
Už cesta na Rusavu, která nám v pátečním provozu zabrala čtyři a půl hodiny (aneb, když vás program tak nadchne, že se někam přihlásíte dřív, než zjistíte, kde se to vůbec koná :-D), se nesla v úplně jiném duchu, než když někam cestujeme s celou smečkou.
S Amálkou jsme si povídaly, pouštěly písničky, zpívaly, dělaly zastávky na čůrání a nanuky a fakt hodně se těšily. A to celé v klidu, bez křiku, dohadování a provokování ozývajícího se ze zadních sedadel. Příjemná změna.

Každopádně po příjezdu nás Lucka vřele uvítala, my jsme povečeřely, ubytovaly se v dvoulůžkovém pokojíčku a pak jsme se sešly s dalšími ženami a holčičkami na prvním společném kruhu.
A od té chvíle už jsme jen plynuly na vlně krásné mateřské a ženské energie, pozorovaly svoje holčičky, sdílely, navlékaly náramky, procházely se, tvořily živou mandalu, zpívaly, pletly věnečky, smály se, občas plakaly a jednoduše byly spolu.
Krásným momentem pak byl hýčkací podvečer, kdy jsme se s holčičkami nejdříve vyřádily při tanci, pak jsme se vzájemně masírovaly, malovaly henou, a nakonec předaly holčičkám dárečky.

Bylo pro mě krásné mít prostor a čas, ze kterého mě nevytrhávali kluci ani domácí povinnosti, v němž jsem mohla Amálku pozorovat a vnímat, jak mi rozkvétá před očima, jak je plná lásky, jak spokojená je v houfu nových kamarádek, jak je vnímavá, moudrá a ve své podstatě dokonalá.
Měla jsem možnost si prožít pocit obrovské pokory a vděčnosti, že právě já můžu být Amálčinou maminkou.
Večerní ženský kruh, tentokrát bez holčiček, v pomyslném červeném stanu pak krásně zapadl do mozaiky celého víkendu. Jsem ráda za možnost takového společného sdílení v bezpečném prostoru, protože vidím, jak léčivé může být a jak ho snad každá z nás potřebuje.
Sdílení, za které nás nikdo neodsuzuje, nevysmívá se. Sdílení prosté nevyžádaných rad, ale plné účasti a pochopení. Sdílení bez hodnocení a srovnávání se. Zkrátka sdílení plné podpory a uzdravující síly ženské pospolitosti.

Moc bych přála každé mamince a dceři, aby si dopřály podobný prožitek, který se může stát krásným pilířem jejich vztahu. A tak na závěr děkuju Lucce za to, že něco takového jako jsou Pobyty pro mámy a (mini)dcery pořádá.

Děkuju všem ženám a holčičkám za báječnou atmosféru.
A především děkuju Amálce a sobě, za všechno, co mezi námi o víkendu vzniklo, zaniklo, proplynulo a z čeho se budeme ještě dlouho tetelit a nést se na růžovém obláčku vzájemného souznění.
(A příště? Příště už prý na pobyt pro velké holky, kde, jak hned po návratu Amálka informovala tatínku, „už budem moct do červeného stanu a tam si budem povídat o menstuaci!“

Článek od Báry Bečvářové - Nevyléčitelné optimistky